OPP - pojmy ke klauzuře

Obvody okresních soudů jsou vymezeny v příloze č. 3 zákona o soudech a soudcích.

ÚČASTNÍK je jedním ze subjektů řízení (vedle soudu nebo jiného rozhodujícího orgánu a zvláštních procesních subjektů). Účastníci mají na řízení zásadní vliv, o jejich právech a povinnostech se rozhoduje. Aby osoba mohla být účastníkem, musí splnit procesní podmínky - způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost - které soud zkoumá kdykoli v průběhu řízení.

Způsobilost být účastníkem řízení je způsobilostí mít procesní práva a povinnosti. Má ji ten, kdo má dle hmotného práva právní osobnost, jinak ten, komu ji zákon přiznává - FO tedy od narození, PO od svého vzniku. (§19 OSŘ)

Soud ji zkoumá kdykoli v průběhu řízení. Pokud zjistí, že osoba není způsobilá být účastníkem, řízení dle §104/1 OSŘ zastaví, jelikož se jedná o neodstranitelný nedostatek. V některých případech je ovšem možné procesní nástupnictví (ztráta způsobilosti až v průběhu řízení). (§107 OSŘ)

Procesní způsobilost úzce souvisí se svéprávností, tedy způsobilostí právně jednat. Účastník může činit procesní úkony v takovém rozsahu, v jakém je svéprávný. (§20/1 OSŘ)

Nezletilí mají procesní způsobilost, ale jen v rozsahu, který odpovídá jejich rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku (§31 NOZ). Za určitých podmínek jim ale může být přiznána soudem plná svéprávnost (§37/1 OSŘ). Obecně platí, že nezletilý musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem (§22 OSŘ).

Procesní způsobilost soud zkoumá kdykoli za řízení. Jedná se o odstranitelný nedostatek, který lze odstranit vhodnými opatřeními soudu (např. určení opatrovníka), přičemž zpravidla může pokračovat v řízení, ale ne rozhodnout o věci samé (§104/2 OSŘ). Pokud účastník tuto způsobilost ztratí v průběhu řízení, soud řízení přeruší, jestliže není zastoupen zástupcem (§109/1/a OSŘ).

Vedlejším účastníkem je osoba, která vystupuje v řízení vedle hlavního účastníka a jedná v jeho zájmu. Jeho intervence do řízení musí být založena na právním důvodu. Má stejná práva a povinnosti jako účastník, jedná sám za sebe, ale jeho úkony nesmí odporovat úkonům podporovaného účastníka. (§93 OSŘ)

SPOLEČENSTVÍ ÚČASTNÍKŮ vzniká v případě, kdy na jedné ze stran (či na obou) vystupuje více osob. Může vznikat již od počátku řízení nebo až v jeho průběhu (např. přistoupení). Takové společenství může být aktivní (více osob na straně žalující) nebo pasivní (více osob na straně žalované). Mimo to se dělí na samostatné a nerozlučné.

Nerozlučné společenství vzniká, jestliže hmotné právo neumožňuje, aby byl předmět řízení projednán a rozhodnut samostatně vůči každému společníkovi. Rozhodnutí vůči všem nerozlučným společníkům musí znít vždy stejně. Úkony jednoho ze společníků platí i pro ostatní, v některých případech je vyžadován souhlas všech. (§91/2 OSŘ)