OPP - pojmy ke klauzuře

DŮKAZNÍ BŘEMENO je povinnost doložit svá tvrzení důkazy (např. výslech svědka, listinné důkazy...). Dělí se na objektivní a subjektivní.

Objektivní DB určuje, ve prospěch (či k tíži) které strany má soud rozhodnout za stavu non liquet. Nestanoví-li právní předpis jinak, stíhá důkazní břemeno toho účastníka, jemuž je existence příslušné skutečnosti podle hmotného práva ku prospěchu. Jde-li o žalobce, tíží jej důkazní břemeno ohledně skutečností, s nimiž právní norma (tzv. základní norma) spojuje vznik nároku, který uplatňuje žalobou.

Subjektivní DB určuje, která procesní strana má dokazovat určité skutečnosti, aby ve sporu uspěla.

Může nastat případ, kdy má strana nezatížená DB vysvětlovací povinnost, a to když nemá strana zatížená DB žádnou reálnou možnost získat potřebné informace jinak a pokud může strana nezatížená DB tyto informace bez potíží podat. Protistrana pak musí podrobně vysvětlit, doplnit a objasnit skutková tvrzení protistrany zatížené DB.

Stav NON LIQUET („není jasno“) může nastat v případě, kdy se stranám po ukončení dokazování nepodařilo prokázat tvrzené skutečnosti dostatečně přesvědčivě. Objektivní důkazní břemeno stanoví obecná pravidla, jak má soud rozhodnout (pokud by rozhodl výlučně dle své úvahy, jednalo by se o rozpor s právní jistotou).

POPLATKOVÁ POVINNOST vzniká podáním návrhu na zahájení řízení. Jejím vznikem je poplatek splatný. Pokud nebude zaplacen (po výzvě), soud řízení zastaví. Soud zruší usnesení o zastavení řízení, pokud bude soudní poplatek zaplacen do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení (§9/7 ZSOP).

OSVOBOZENÍ OD SOUDNÍHO POPLATKU může být věcné, osobní nebo individuální.

Věcné osvobození od soudních poplatků platí pro věci vypočtené v §11/1 ZSOP ; osobní osvobození se vztahuje na osoby vyjmenované §11/2 ZSOP. Vedle toho existuje ještě osvobození individuální, kdy může být účastník od soudních poplatků v konkrétní věci osvobozen, jsou-li splněny předpoklady stanovené v §138 OSŘ.

INDIVIDUÁLNÍ OSVOBOZENÍ lze účastníkovi přiznat, pokud (1) to navrhne, (2) osvobození odůvodňují jeho poměry a (3) nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 OSŘ). Poměry účastníka odůvodňující osvobození se odvíjí od měsíčního příjmu účastníka a jeho majetku.

Bezúspěšné uplatňovaní práva je takové uplatnění práva, kdy ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno.

PŘEKÁŽKA VĚCI PRAVOMOCNĚ ROZHODNUTÉ je negativní procesní podmínkou. V současnosti je upravena v §159a/4 OSŘ. O překážku věci pravomocně rozhodnuté jde tehdy, pokud je dána totožnost účastníků a totožnost věci. Totožnost účastníků je zachována i tehdy, vystupují-li strany v odchylných rolích, popř. jestliže místo nich vystupují v řízení procesní nástupci. Vedle totožnosti účastníků je vyžadována totožnost věci, tj. identita předmětu sporu. Předmětem sporu je nárok v procesním smyslu, který je vymezen jednak předmětem (žalobním petitem) a jednak skutkovým základem (skutkovými tvrzeními, která žalobce vnesl do řízení).