otázky k absolvování kolokvia

- je to přechod od absolutní ke konstituční monarchii

Republika

• hlava státu je dočasně volena, platí pro ni právní řád, nemá žádná osobní privilegia

• vztahy mezi nejvyššími státními orgány jsou založeny na zásadě nezávislosti, systému vzájemných brzd a rovnovah

• princip demokratické volby a dočasnosti funkce

• existence nezadatelných – přirozených práv občana

• účast občanů na správě státních záležitostí a rovnost občanů

• základní vztahy mezi státními orgány lze posuzovat na základě teorie dělby moci nebo parlamentarismu

Dělení

prezidentská republika

• Základním principem prezidentské republiky je princip oddělení jednotlivých mocí a systém brzd a protivah, které mají zabránit možným autoritářských tendencím. Předpokladem prezidentské republiky je, že výkonná moc, zákonodárná moc i soudní moc jsou od sebe ústavou naprosto oddělené a vzájemně se ovlivňují a korigují.

• Nejrozšířenější forma vlády na světě.

poloprezidentská republika

• Poloprezidentská republika (též parlamentně prezidentská republika) je forma republiky, kdy vláda je odpovědná parlamentu, ale prezident, který je volený přímo občany, má postavení přesahující pravomoci prezidenta parlamentní republiky. Prezident předsedá také radě ministrů (například ve Francii). Tato forma vlády představuje jakýsi kompromis mezi parlamentním a prezidentským systémem tím, že vyvažuje postavení prezidenta a parlamentu.

parlamentní republika

• Parlamentní republika je forma republiky působící v rámci parlamentního systému vlády. Tento systém je postaven na dělbě moci mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní, rovněž tak na implementaci systému brzd a protivah, většinou v ústavě, tedy na vzájemném korigování a ovlivňování těchto jednotlivých mocí, přičemž hlavní roli zde hraje parlament. Ačkoli naprosté oddělení mocí nemusí být pro tento systém uspořádání příznačné, protože vrcholný orgán výkonné moci, kterým je vláda, tedy kabinet, respektive její hlava – hlava vlády, typicky premiér či kancléř, zde zpravidla nejsou do této exekutivní funkce voleni, jejích legitimita tak bývá odvozována od legislativy, většinou právě od voleb do parlamentu.

• Zcela základním rysem tohoto systému pak bývá, že vláda, tedy exekutiva, je odpovědna legislativě – v parlamentní republice je pak institut hlasování o důvěře vládě. V tomto systému je pak většinou hlava státu – typicky prezident, s omezenými exekutivními pravomocemi, není však hlavou vlády – prezident zde může být volen přímo, či nepřímo, nicméně podstatou je, že vrcholným orgánem exekutivy hlava státu v takovémto systému nebývá.

• Typické pro parlamentní způsob vlády je tedy odlišení hlavy státu a hlavy vlády. Vládu jmenuje prezident, který většinou pověří jejím sestavením představitele nejsilnější parlamentní strany, nicméně toto nemusí být striktním pravidlem, a dále vládu schvaluje parlament. Parlament pak také může i vyslovit vládě nedůvěru.

• Dalším klíčovým rysem tohoto systému bývá, že vláda není odpovědna prezidentovi.