otázky k absolvování kolokvia

• U kádrových stran jde především o kvalitní členskou základnu - tyto strany se snaží získat osobnosti, které straně přinesou co nejvíce hlasů - ať už jde o charismatické, významné osobnosti, finanční podporovatele nebo specialisty na stranický vývoj.

• Masové strany se snaží politické moci dosáhnout zejména šíří svých zájmů - tak, aby jejich program oslovil co nejvíce voličů.

Pravolevé rozdělení

Jiným roztříděním politických stran, které má v politické soutěži zpravidla největší význam, je umístění na dimenzi pravice – levice.

• Za pravicové se označují strany konzervativní, monarchistické, hájící staré pořádky, nevměšování státu do ekonomické soutěže a stojící na náboženství a tradiční rodině.

• Levice zahrnuje strany, které obhajují zájmy nižších a středních vrstev, sociální rovnosti, centralizace politické moci a náboženské rovnosti (příp. antináboženské zaměření). Do jejich programů patří rozsáhlé sociální zabezpečení, vysoké zdanění příjmů a státní zásahy do ekonomického fungování státu. Mezi levicové se zpravidla zařazují také strany ekologické (strany zelených).

• Centristické strany se zpravidla snaží vytvářet kompromisní politiku mezi pravicí a levicí, často se jedná o strany liberální, pokrokové, hájící práva menšin a občanské svobody. Někdy členové těchto stran prohlašují, že do pravolevé dimenze nezapadají a že vytvářejí samostatný politický rozměr.

Stranické rodiny

Německý politolog Klaus von Beyme vytvořil jednu z nejslavnějších a nejcitovanějších typologií politických stran, jenž dělí strany na základě historického vývoje do devíti ideologických rodin. Jádro typologie von Beyme představil ve své publikaci z roku 1982 „Parties in Western Democracies“.

Von Beyme vytvořil nakonec devět ideologických rodin politických stran, jenž se utvářely v historickém vývoji především 20. století. Typologie vznikla na základě historicky společenského vývoje a také z velké míry navazuje a vychází z teorie konfliktních linií od Rokkana a Lipseta.

Ideologické rodiny politických stran v západní Evropě:

• liberální a radikální strany

• konzervativní strany

• socialistické a sociálně demokratické strany

• křesťansko-demokratické strany

• komunistické strany

• rolnické strany

• regionální a etnické strany

• krajně pravicové strany

• ekologické strany

Vznik každé z ideologických rodin má silné příčiny ve společenském dění dané doby. Proč používání pojmu „rodina“? V této typologii je tím myšleno příslušnost k dané ideologicko-programové platformě v daném politickém systému. Máme tedy mnoho různých křesťansko-demokratických politických stran v celé Evropě dělající odlišnou politiku v kontextu jejich politického systému. Jejich identita k rodině křesťansko-demokratických stran je však jasně vymezená a znatelná.