otázky k absolvování kolokvia

V současnosti jsou práva panovníka spíše ceremoniální. Přesto má panovník tři základní práva – právo být konzultován, doporučit a varovat. Důsledkem této skutečnosti jsou pravidelné schůzky premiéra s panovníkem, konané jednou za týden. Panovník je také stále vrchním velitelem ozbrojených sil, jemuž příslušníci vojska přísahají věrnost.

PARLAMENT

Nejvyšším zákonodárným orgánem Spojeného království je parlament, který je dvoukomorový a sestává z Dolní sněmovny a Sněmovny lordů.

Dolní sněmovna

Spojené království je rozděleno na volební obvody do Dolní sněmovny se zhruba stejným počtem voličů (jejich hranice stanovuje a reviduje Hraniční komise). Každý obvod je zastoupen v dolní komoře jedním poslancem. Dolní sněmovna má v současnosti 646 členů. V moderní době je premiér i vůdce opozice vždy členem dolní komory.

Vzhledem k uplatňovanému většinovému volebnímu systému bývá obvyklé, že jedna z politických stran má v dolní komoře většinu, případné může panovník pověřit sestavením vlády předsedu strany, která je schopna vytvořit koaliční vládu. Prvním vyjádřením důvěry nové vládě je hlasováni po trůnní řeči (Speech from the Throne) deklarující legislativní záměry vlády. Převážná většina legislativní aktivity bývá soustředěna do návrhů poslanců vládní strany.

Sněmovna lordů

Horní sněmovna byla v minulosti dědičnou aristokratickou komorou parlamentu. V současnosti, zvláště po reformách z roku 1999, již toto pravidlo neplatí. Sněmovna se skládá ze světských a z církevních členů (Lords Temporal a Lords Spiritual). Světští členové jsou jmenovaní činitelé (bez dědičného práva předat členství) a zbylých 92 členů s právem předat členství svému dědici. Církevní členové jsou hodnostáři Anglikánské církve, arcibiskupové z Yorku a Canterbury, a nejstarší biskupové.

V současnosti horní komora zkoumá legislativu vydanou Dolní sněmovnou s právem navrhovat změny a veta. Toto právo je omezeno na případy, které nezpůsobí zpoždění přijetí zákona o dvanáct měsíců. Podle zvykového práva je veto omezeno na zákony parlamentu s výjimkou zákonů týkajících se státních financí. Horní komora má stále právo vetovat prodloužení funkčního období parlamentu na období přesahující pět let.

SOUDY

restní věci v Anglii a Walesu projednávají magistrátní soudy, Korunní soud, úseky vrchního soudu a trestněprávní úsek odvolacího soudu (Magistrates' courts, Crown Court, Divisional courts of the High Court a Criminal division of the Court of Appeal).

Civilní věci v Anglii a Walesu projednávají soudy jednotlivých hrabství, vrchní soud a civilní úsek odvolacího soudu (County courts, High Court a Civil division of the Court of Appeal).

Nový Nejvyšší soud Spojeného království (Supreme Court of the United Kingdom) je konečným odvolacím soudem ve Spojeném království jak pro trestní věci, tak pro civilní věci, i když v případě skotských trestních věcí není možné podat opravný prostředek k nejvyššímu soudu.