otázky k absolvování kolokvia
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Dlouhodobě asi jen jedna čtvrtina Američanů vyjadřuje svou identifikaci k republikánům, i když ve volbách je daleko úspěšnější. Podporu nachází především u vysokoškolsky vzdělaných bělochů, podnikatelů a dále lidí na venkově a evangelíků. Díky tomu má Republikánská strana největší podporu na středozápadě a jihu Spojených států, kde se nachází konzervativnější venkovské oblasti, například tzv. „Biblický pás“ na Jihu. V minulosti přicházela podpora i od představitelek ženského pohlaví. Se sílící emancipací došlo k přesunu ženského potenciálu na stranu demokratů.
Republikánská strana má větší stranickou disciplínu, než demokraté, což se projevuje častějším hlasováním o nejrůznějších otázkách.
VÝKONNÁ MOC
Podle druhého článku Ústavy je výkonná moc svěřena prezidentu, který stojí v čele kabinetu a současně je vrchním velitelem ozbrojených sil. Spojuje v sobě pravomoci, které se v evropských zemích obvykle dělí mezi prezidenta (či jinou formální hlavu státu) a premiéra. Vzhledem k jeho silné pozici se tak mluví o prezidentském systému – tzv. severoamerickém prezidencialismu.
Výkonná moc je striktně oddělena od moci zákonodárné. To znamená, že Kongres je všemocný v oblasti legislativy, ale nevlastní žádné výkonné nástroje. Naopak prezident je vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných možností. Navíc je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci, což znamená, že jmenuje členy vlády a všechny úředníky (v praxi až 14 000). Členové vlády vyjma viceprezidenta a někteří držitelé federálních funkcí však musí být schváleni Senátem Spojených států. Důležité také je, že prezident a jím řízená vláda nejsou odpovědní Kongresu. V americkém prezidentském systému neexistuje institut vota důvěry či nedůvěry proti prezidentovi. Kongres může odstranit prezidenta, viceprezidenta a úředníky federální vlády pouze tzv. impeachmentem. Prezident naopak nemůže rozpustit zákonodárný sbor a vypsat předčasné volby do Kongresu.
Podstatou systému je tedy oddělení částí moci a politická neodpovědnost moci výkonné vůči zákonodárné. V praxi jsou tato pravidla realizována prostřednictvím systému tzv. brzd a protivah, čili vzájemného omezování tří mocí (soudní, výkonné, zákonodárné).
Vyjma prezidenta k výkonné moci patří viceprezident, ministerstva (departments) a nezávislé agentury. Ministři (secretaries) jsou členy prezidentova poradního sboru – vlády, jsou seřazeni v nástupnické řadě na úřad prezidenta.
ZÁKONODÁRNÁ MOC – KONGRES
Ústava Spojených států amerických označení horní a dolní komora nepoužívá a podle ní je postavení obou komor rovnocenné.
Sněmovna reprezentantů
Volby do Sněmovny probíhají každé dva roky, jsou přímé a uskutečňují se v jednomandátových volebních okrscích o velikosti cca 530 000 obyvatel. Každý stát unie tak volí rozdílný počet poslanců, v závislosti na počtu obyvatel. Nejlidnatější stát, Kalifornie, má v současnosti 53 reprezentantů. Nejméně lidnatý stát, Wyoming, má pouze jediného. Celkový počet členů Sněmovny reprezentantů je v současnosti stanoven na 435. Velmi krátké funkční období bylo koncipováno kvůli co nejvyšší kontrole voličů nad poslanci. Nevýhodou je, že se Sněmovna rozhoduje spíše na základě krátkodobých záměrů, ve snaze poslanců o znovuzvolení.