otázky k absolvování kolokvia

Teorie tzv. cleavages (česky teorie konfliktní neboli štěpné linie) je politologická teorie jejíž základní myšlenkou je, že podoba stranického systému vychází z určité konstelace konfliktů, které vznikají dlouhodobými historickými procesy uvnitř dané společnosti a které vytvářejí vazby mezi různými segmenty voličů a politickými stranami, které reprezentují jejich specifické zájmy.

Duchovními otci této teorie jsou Seymour Martin Lipset (americký sociolog a politolog) a Stein Rokkan (norský sociolog a politolog). Ve své studii „Cleavage Structures, Party Systems, and Voter Alignments“ vydané roku 1967 popisují jev konfliktních linií a jeho důsledky. Navazují tak na řadu sociologů zabývajících se sociologií konfliktu (např. Karl Marx, Georg Simmel či George Herbert Mead).

VZNIK KONFLIKNÍCH LINIÍ – Konfliktní linie se vytváří především soupeřením nebo spoluprací stran ve stranickém systému ohledně dlouhodobých témat. Primární myšlenka Lipseta a Rokkana říká, že podoba dnešních stranických systémů západoevropských zemí je výsledkem dlouhodobých historických společenských procesů. Politické strany a politické systémy vznikly vytvářením spojení mezi skupinami voličů a politickými stranami hájícími jejich zájmy. Dále také L+R tvrdí, že se oddělené společenské skupiny, a tedy i čtyři konfliktní linie zformovaly jako následek dvou revolucí, a to revoluce národní a industriální. Projevují se ve dvou dimenzích – teritoriální a funkcionální.

teritoriální dimenze funkcionální dimenze národní revoluce centrum – periferie církev – stát průmyslová revoluce město – venkov vlastníci – pracující

CENTRUM – PERIFERIE

Jedná se o konflikt mezi dominantní kulturou centra a odlišnou kulturou skupin žijících na periferiích – mezi rozdíly jejich ekonomické, kulturní, sociální a politické vyspělosti. Vede ke vzniku regionálních nebo etnických stran.

MĚSTO – VENKOV

V tomto případě jde o konflikt mezi ekonomickými zájmy zemědělského venkova a průmyslovými městy. Zvětšil se nástupem průmyslové revoluce, kde feudalismus, který bránil zájmy bohatého venkova, začal být nahrazován volným trhem. Podněcuje vznik agrárních stran.

CÍRKEV – STÁT

Konflikt tkví mezi vztahy a rozdíly plynoucími z náboženské orientace, z postavení církve/církví ve společnosti a vztahem její/jejich moci s mocí světskou. Vedl k rozporu při reformaci Evropy mezi katolíky a „reformovanými“ křesťany. Náboženský rozpor se promítl do dnešního vztahu mezi církví a státem.

VLASTNÍCÍ – PRACUJÍCÍ

Konflikt vzniká mezi zájmy různých ekonomických tříd. V marxistickém pojetí mezi nemajetným proletariátem a buržoazií, která vlastní výrobní prostředky přivlastňuje si zisk. Nemarxistické pojetí vidí konflikt mezi zájmy vysoce placených zaměstnanců, manažerů či podnikatelů a zájmy osob s nižším příjmem, nezaměstnaných a dělníků. Následkem tohoto konfliktu je vznik sociálně demokratických stran. Tato linie dosáhla největšího významu, jelikož homogenizovala západoevropské stranické systémy. Vzniklé strany také přicházely do konfliktů s vládnoucí konzervativní či liberální elitou a staly se tak silnou opozicí.