otázky k absolvování kolokvia

USA jsou hodnoceny jako příklad klasického dvoustranického systému (bipartismu), tj. systému v němž dominují a u moci se střídají jen dvě hlavní strany. Zde se jedná o demokraty a republikány.

Funkce amerických stran je od evropských rozdílná. Jejich prioritou je výběr a prosazení kandidátů do úřadů od místní po federální úroveň. V menším rozsahu se pak věnují přípravě politických programů.

Uvnitř politických stran jsou jednotlivé platformy, prosazující často rozdílné postoje. Severovýchodní republikáni, kteří jsou navázáni na kruhy Wall Streetu mohou mít odlišné cíle a zájmy, než republikáni ze zemědělského středozápadu či jihu. Stejná situace je u demokratů. Proto se na celonárodní úrovni nehovoří až tak o stranickosti, a proto také dochází k uzavírání ad hoc koalic napříč stranami.

Mimo dvou hlavních stran v USA funguje celé spektrum malých politických stran, které ovšem ve volbách obvykle nezískávají více než 5 % hlasů. Jejich aktivita je patrnější na místní či regionální úrovni.

DEMOKRATICKÁ STRANA

Demokraté oproti republikánům kladou větší důraz na sociální programy, zásahy státu do hospodářství a prosazují větší roli federálních orgánů při řešení sociálně-ekonomických problémů. Angažují se také ve vyšší míře v obraně lidských práv a práv menšin, ochraně životního prostředí, stejně jako jsou tradičně pro snižování vojenských rozpočtů a nižší míru vojenské angažovanosti USA ve světě. Ovšem v zásadních zahraničněpolitických otázkách se obě strany v podstatě neodlišují.

Demokraté zvolení v Kongresu za jižní státy (asi třetina všech demokratů v Kongresu) jsou konzervativnější a hlasují častěji se členy republikánů. Tato geografická stratifikace se však stále více zmírňuje.

V rámci průzkumů se více obyvatel identifikuje s demokraty než republikány. Vyšší podpora pramení zejména z odborových organizací, náboženských menšin (židovské obce, katolíků), etnických menšin (černošské či hispánské obyvatelstvo). V jižních státech disponují demokraté silnou podporou i u bohatších voličů, což souvisí s přetrvávajícím protirepublikánským cítěním, již z časů občanské války.

REPUBLIKÁNSKÁ STRANA

Republikánská strana podporuje volný trh, menší zásahy státu do hospodářství, více prosazuje velmocenské postavení Spojených států ve světě. I v této straně existují frakce bližší demokratům, zejména se jedná o politiky ze severovýchodního regionu (Nové Anglie).

Důležitou součástí ve straně je tzv. morální většina (moral majority), tedy asociace konzervativních křesťanů, která se organizuje zejména z protestantů jižních zemědělských a maloměstských oblastí, Nové Anglie aj. Klade důraz na morální život s odkazem protestantských tradic, rodinu a její soudržnost. Požaduje výchovu náboženství ve školách, naopak odsuzuje sexuální výchovu a potratovou politiku. Vliv této frakce zaznamenal vzestup strany v devadesátých letech 20. století. Dopomohla republikánům k úspěchu ve volbách 1994, kdy strana získala většinu v obou komorách Kongresu. Díky většímu podílu konzervativních republikánů, podporovaných „morální většinou“, došlo také k vyšší podpoře vyšetřovatele K. Starra a následně zahájení procesu odvolání prezidenta Billa Clintona v impeachmentu.