1. otazka 19. stoleti

První polovina 19. st. – lidové prostředí – běžné předčítání. Vzdělanci si české časopisy a knihy navzájem půjčovali. Přibývalo také veřejných knihoven.

Obrození

• pojem obrození je nepoměrně starší než historické skutečnosti

• užil ho T.G.M. v „České otázce“ – 1895, poté J. Vlček a A. Novák

• nejde jen o ryze vlasteneckou věc, takovým znovuzrozením prošly i jiné země – nejde tedy jen o záležitost jen českou, vzniklou z nadšení vlastenců, ale o součást národně osvobozeneckých hnutí v Evropě nové doby

• ve 20. stol. – rozsah pojmu se měnil – v politických dějinách se slovem obrození označovala celá etapa českých dějin od zrušení nevolnictví až po získání státní samostatnosti v roce 1918

• v dějinách literatury se ustálilo chápat obrození od Dobrovského po Havlíčka

• Karel Ignác Thám – „Obrana jazyka českého proti zlobivým jeho utrhačům“

• Jan Rulík – „Sláva a výbornost jazyka českého“ – v obou dílech tzv. xenofobie – odpor vůči jiným národům a jazykům

• Od poloviny 18. stol. se prosazoval zásadní obrat v celé kultuře Čech- věda, dějepis a později jazykověda

• Autoři využívají převážně racionalistické a kritické metody – chtěli odstranit smyšlenky, pověry, dohady – pro to utvářel prostor Josef II. a jeho reformy v 80. letech 18. století

• Byla zrušena cenzura, katolictví přestalo být jediným státem povoleným náboženským vyznáním

• Rušily se kláštery, které nesloužily vzdělávacím a humanitárním účelům, jezuitský řád byl zrušen roku 1773

• Lidé začínají více mluvit česky

• Nová vzdělanost se pěstovala v tradičním mezinárodním jazyku, v latině, postupně pak v kulturně vyspělé němčině

• Vznikají různé spolky na podporu různých vědeckých prací – „ Spolek neznámých“ – v Olomouci, neměl dlouhé trvání

• „ Soukromá společnost nauk “ – roku 1774, úspěšný, dal vzniknout vědecké tradici, která pokračuje až dodnes, od roku 1790 „ Královská česká společnost nauk “ --- vydávali vědecký časopis, podporuje češtinu

• vedoucí osobností tohoto vědeckého kruhu byl Ignác rytíř Born – osvícenec, Mikuláš Adankt Voigt – přírodovědec a historik, František Martin Pelcl – první profesor českého jazyka na KU

• důraz na patriotismus – literatura v nejpřísnějším pojetí

• Karl Heinrich Seibt – vědec, beletrista, šířil znalosti soudobé evropské literatury i filozofie

• August Gottlob Meisner – vědec, beletrista, obdobná úloha jako Seibt

Gelasius Dobner (1719-1790)

• Typický autor této doby – českoněmecké literatury

• Piaristický mnich, původním občanským jménem Job Felix Dobner, velmi vzdělaný (člen České společnosti nauk)

• snažil se prokázat, že Hájkova Kronika česká je snůška nesmyslů (vydal ji v latině se svým komentářem), mimoto se snažil dokázat nepravost Kristiánovy legendy

• díky němu se české dějepisectví začalo opírat o racionální základy