1789

(3. PŘEDNÁŠKA)

GEORGE BERKELEY (1684 – 1753)

• Novověká filozofie; nominalista a empirik

• Téma smrti – jak ji uchopit, nemůžeme mít zážitek ze smrti; nevíme, jestli umřeme

• Heidegger: člověk si umí představit svou možnost nebytí, člověk = bytí ke smrti; můžeme zemřít kdykoli a sami se tomu bráníme

• Berkeley je věřící, duše je podle něj nesmrtelná

• Nesouhlasí s Issacem Newtonem – podle něj se hmota přitahuje, vymyslel časoprostorové vlastnosti – Berkeley z tohoto názoru dostává infarkt, tuto teorii nepřijímá = podle něj nejsme nikdy mimo sebe, pořád jsme

• V Newtonově světě nejsme přítomní

• Ale podle Berkeleyho je duše pořád živá a má představy

• Každý má svůj osobní čas; máme vždy nějaký

• Newton by ve své době vyhrál; až s příchodem Einsteina byla teorie zvrácena

• Berkeley chtěl bojovat proti skepticismu – proti Newtonově vědě a materialismu

• Lidé vytvořili abstraktní obecnou představu = ale je to nesmysl, není to představitelné (abstraktní věci si nemůžeme představit)

• Berkeley je proti tomu = proti pohybu vůbec

• Dále je podle něj hmota nepředstavitelná; ve své filosofii zrušil hmotu

• Esse est percipi = BÝT ZNAMENÁ BÝT VNÍMÁN = máme smysly (lidské smysly), kterými vnímáme okolní svět, jinak by bytí nemohlo být

• Berkeley uznává duši (aktivní) a představy (pasivní)

• Hmota není třeba; všechny zážitky a chutě fungují = to nám stačí

• Kdyby hmota byla, i tak ji nedokážeme popsat

• Všechny představy nemůžu ovlivnit (jaro, léto,…)

• To, co je vnímáno Bohem; tolik duší kolik je lidí

• Máme představy vložené Bohem do naší duše

• Komunikujeme pouze zprostředkovatelně; stejně tak poznáváme Boha

• Duše je nepředstavitelná; cílem je zamýšlet se nad tím, jak Bůh stvořil svět

• Berkeley nechce být arogantním vědcem

• Za představami už nic jiného není

• Brání se solipsismu (existuje jen moje vědomí a nic jiného)

• Podle I. Kanta máme určitý aparát, který vytváří naše představy = podobnost s atomisty

• Berkeley se skepse zbavil

• Např. teplo je vnímáno jen u člověka

• Substance – vnímáme jimi ideje (mysl, duše, duch); substance hmoty – není

• Představy (ideje – barva, chuť,…) – jsou nečinné

• Z Berkeleyho světa nic nezmizí (M. Koperník)

• Představy nám nezmizí (Slunce zapadá)

• Occamova břitva = věci se dějí ekonomicky

• Člověk by se měl povznést ke kráse, estetice

• Heidegger říká, že je důležitá evidence, co můžu dokázat (máme předepsané normy společností; musíme vymyslet něco sami)

ŘECKÝ ZÁZRAK

• Prvními řeckými filozofy byli Miléťané (Anaximandros, Anaximenes, Thalés)

• Filosofie vznikla z politiky

• Na počátku v Řecku byl chaos (mýtus), nebyla vláda = arche (počátek)

• Pralátky, ze kterých vzniká svět; s její pomocí můžeme vysvětlit přírodní vědy: Anaximandros – Apeiron (neomezené, neohraničené, nemá hranice – peras; nemůžeme mít o něm představu), Anaximenes – vzduch, Thalés – voda

• po chaosu přichází Zeus a nastoluje pořádek (nyní žijeme my) – garantuje, co se stane, je vykonavatelem arché = moc; svět žije zákonitě