Vznik postmoderny, architektura, umění, jazyk, hudba
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Výtvarné umění mimo proudy a programy zdůrazňuje roli jedince uprostřed kolektivních uměleckých
programů. České výtvarné umění zná jedinečné umělecké zjevy; např. Josefa Váchala, Jana Zrzavého,
Václava Boštíka, Adrienu Šimotovou.
Shrnujeme: Postmodernismus je souhrnné označení pro umění po moderně. Každá nová epocha se
sama prohlašovala za moderní a po ní pak logicky následovaly i fáze „pomoderní“. Umělecká
moderna na prahu dvacátého století byla produktem optimismu. Umělci sami věřili, že jejich objevy v
tvorbě jsou pokrokem. Moderna žila z renesanční představy o umělcově výlučnosti, chápala
uměleckou tvorbu jako doménu specialistů, kteří neomylně směřují vpřed. Umění se však stalo
nepřístupné divákům, lidé mu už nedovedli porozumět. Proto postmoderní umění hlásá návrat ke
kořenům bytí, ke kolektivním mýtům, k upřímnosti, ke ztracené jednotě člověka a světa. Postmoderní
umělec nedělá umění, ale prosazuje tvorbou svůj individuální výraz, svoji subjektivitu. Uprostřed
svých prací se chce cítit jako dítě u své matky. Ať již jde o video-art nebo graffiti…
10 Hudba a postmoderna
Hudba zřejmě není záležitost jednotlivců. Je to společné dílo a žije vlastním životem. Tak jako existuje
atmosféra a biosféra, tak existuje i cosi jako „fonosféra“.
Středověká scholastika rozlišovala tři druhy hudby: musica mundana (hudba země, tvořená větry,
vodou, ptactvem a zvířaty), musica humana (hudba tvořená lidmi) a musica coelestis (hudba sfér,
tvořená planetami, jejichž pohyb odpovídá proporcím základních hudebních intervalů).
Hudba nejsou jenom noty. Existovaly a existují celé hudební kultury, které se obejdou prakticky bez
not. I když hudební notace není evropským vynálezem, tak tu však sehrála podstatnou roli a evropská
artificiální (umělá) hudba (na rozdíl od nonartificiální) je s notami úzce spojena. Napřed se používaly
smluvené značky pro ulehčení paměti, aby se lehčeji zapamatovaly zdařilé improvizace. Symbol se
tedy snažil vystihnout zvuk. Jakmile však už jednou symboly existovaly, jejich kombinace vytvářely