Vznik postmoderny, architektura, umění, jazyk, hudba

které slouží v rámci svého poslání vysloveně ekologickým účelům. Obě kategorie staveb 
chrání a minimálně narušují životní prostředí. 

I architektonická a urbanistická kritika se v osmdesátých letech stala „zelenou“. K 
ekologickému hnutí se připojovali mnozí angažovaní kritikové společenských poměrů. V úsilí 
o ekologicky intaktní prostředí je zahrnuto i angažování se o nové životní formy a jim 
odpovídající architekturu. Malé měřítko, zatravněné střechy a okna s malými tabulkami v 
dřevěných rámech měly vzkřísit ducha sousedství. To sice v té době procházelo obdobím 
deziluze, přesto se mnozí architekti i sociologové k němu vraceli. Vliv nebyl velký. 

vycházející z jeho okruhu jsou projektována tak, aby navazovala na přírodní a sociální okolí, 
vychází z genia loci lokality, navazuje na přírodu a tradiční materiály. Vychází se z života 
lokálních skupin, studuje se etnografie a život regionu, používá se známých, zaužívaných 
forem, bez obav jsou používány formy historizující. 

Primitivní architektura 

Módní je směr "primitivní architektury", která pod heslem "učme se od rozvojových zemí" 
staví nový požadavek: stavět z jednoduchých materiálů, redukovat komplexitu. Tam patří v 
současné době v celém světě propagovaná hliněná architektura, inspirovaná např. formami 
indiánských staveb, jejíž formy mohou být také přepisovány do litého betonu. Klade se důraz 
na využití místních přírodních materiálů a tradičních technologií. Takto může být dosahováno 
velmi zajímavých forem. Do této souvislosti jsou také zařazovány pokusy o racionálnější 
využití dřeva ve stavebnictví, např. velkorozponové lepené vazníky zajímavých tvarů atd. 

Postmoderní architektura 

V 70. letech dochází v architektuře ke změnám, začíná se více nahlížet ze tří hlavních hledisek 
- sociálního, estetického a technického. Někteří architekti tvrdí, že architektura založená na 
empirii v tvorbě prostředí zklamala. Nastolují komplexnost, nevyhnutelnost vědeckého 
poznávání, formulují teorie pro rozvoj nových tvořivých trendů, názorů a diskusí. Místo 
"architektura a prostředí" nastolují princip "architektura v prostředí". Zdůrazňují tím 
závislost, nerozlučitelnost, podmíněnost, novou morálku architektury... Architektura v 
prostředí plní nezastupitelnou funkci a ve smyslu svého humánního a technického kontextu 
formuje vztah člověka ke světu.