Systém pletiv krycích, vodivých, základních
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
emergence krycí: trny: růže (Rosa), ostružiník (Rubus)
emergence žláznaté (sekrety, exkrety):
- tentakule: rosnatka (Drosera)
- koletery: na šupinách zimních pupenů, vylučují sliz, pryskyřice
- nektaria: květní, mimokvětní, vylučují nektar (vodní roztok cukrů a jiných
organických látek, zejména aromatických, pryšec Euphorbia pulcherrima);
hydatody = vodní skuliny: gutace;
průduchy (stomata):
regulace transpirace a výměny plynů mezi rostlinou a okolím
výskyt: listy a stonky – jsou funkční, květní obaly, plody, semena – obvykle nejsou
funkční
dle
umístění
průduchů:
listy
epistomatické
(hydrofyty
vzplývavé),
hypostomatické (stromy, hygrofyty), amfistomatické (suchozemské byliny);
dvojice svěracích buněk ledvinovitého, vzácněji činkovitého tvaru (trávy)
ledvinovitý typ průduchů = typ Amaryllis
činkovitý typ průduchů = typ Graminae
průduchová štěrbina, nerovnoměrně ztloustlá buněčná stěna
někdy v blízkosti svěracích buněk jsou i vedlejší buňky, morfologicky odlišné od ostatních
epidermálních buněk; často bývají dvě, ale může jich být i více;
buňky epidermis stonku si poměrně dlouho udržují schopnost se dělit, to je důležitá vlastnost
při primárním i sekundárním tloustnutí stonku:
u rostlin sekundárně netloustnoucích pokožka přetrvává jako krycí pletivo celý život
u některých sekundárně tloustnoucích (např. některé javory a růže) v důsledku obnovení
dělivé aktivity pokožkových buněk pokožka přetrvává dlouhou řadu let
u většiny sekundárně tloustnoucích pokožka je porušena a její funkci přejímá sekundární
krycí pletivo periderm
korek je nepropustný i pro plyny, proto na peridermu (stonku i kořene) vznikají čočinky
(lenticely), v nichž mají buňky dobře vyvinuté interceluláry, probíhá transport plynů
Funkce: