Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie

primární larvy  je trochofora (larva mořských mnohoštětinatých červů) 

ƒ  sekundární,larvy vyšších korýšů (krabů, humrů) a larvy hmyzu (nymfy, 

najády) 

 
Primární larvy (palingenetické larvy)   
se vyskytují hlavně u mořských bezobratlých různých živočišných kmenů 
(houbovci, žahavci, ploštěnci, pásnice, mechovky, ramenonožci, měkkýši, 
kroužkovci, ostnokožci atd.). Žijí v mělkých mořích a během vývinu se volně 
plovoucí a vznášející se pelagická larva mění v bentické dospělé stádium žijící na 
dně po kterém leze nebo na které přisedá. Primární larvy představují tak stádium, 
ve kterém je rozšiřován areál výskytu živočicha (jsou roznášeny mořskými 
proudy). 
Příbuzné formy těchto mořských živočichů, které přešly ke sladkovodnímu nebo 
suchozemskému způsobu života ztrácejí stádium primární larvy a jejich způsob 
života bývá buď přímý, nebo se realizuje prostřednictvím sekundárních larev. 
Planktonotrofní larvy jsou primární pelagické larvy, které jsou součástí mořského 
planktonu a většina z nich  se také planktonem živí.  

- 84 - 

Lecitotrofní larvy jsou primární larvy, které nepřijímají potravu vůbec, nebo jsou 
vyživovány zásobami žloutku v  endodermálních buňkách. Jsou přechodným 
stádiem k vývinu přímému. 
Typy primárních larev 
Nejčastěji jsou to stádia na úrovni blastuly nebo gastruly, které se vznášejí ve vodě 
pomocí  řasinek jako  např.  amfiblastula (houbovci) nebo planula  (žahavci). 
Většina obrvených pelagických primárních larev je odvozených od základního 
typu, larvy mořských mnohoštětinatých  červů  trochofory. Typická trochofora je 
opatřena dvojitým prstencem řasinek který obkružuje střed jejího těla a slouží k 
jejímu pohybu i k přijímání potravy. Na horním (animálním) konci těla je 
ztluštěnina ektodermu (apikální destička) s trsem smyslových brv a pod ní je 
mozková uzlina. Exkrečním orgánem jsou protonefridie. Mezi larvy 
trochoforového typu dále patří  Müllerova larva (některé mořské ploštěnky), 
pilidium (pásnice) a veliger (u většiny mořských měkkýšů). 
 
Sekundární larvy (cenogenetické larvy) 
Setkáváme se s nimi u živočichů, kteří mají vajíčka bohatší na žloutek nebo je-li 
zárodek vyživován z těla matky. Larva má již složitější stavbu těla, rozmanitější 
způsob života  a v mnoha rysech připomíná dospělce. Mezi sekundární larvy patří 
larvy hlístic, mořských korýšů, obojživelníků apod. Typickými sekundárními 
larvami jsou larvy  hmyzu, kdy dokonce larvální stádium zahrnuje nejdelší úsek 
života jedince. U živočichů se sekundárními larvami ve vývinovém cyklu teprve 
dospělec (imago) rozšiřuje životní areál druhu (dospělé stádium je mobilnější než 
larva). 
 
Vývin s metamorfózou (s proměnou) hmyzu 
U hmyzu probíhá typická metamorfóza (proměna, přeměna) sekundárních larev.