Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
vajíčky chudých
žloutkem.
Larvální stádium mají mihulovci (minoha), obojživelníci (pulec) a u ryb např.
úhoř (leptocephalus), platýz, sleďovité ryby. Sekundární larvy se vyskytují i u
pláštěnců (sumky). Vývin je u nich s proměnou, larva se odlišuje od dospělého
stádia morfologicky i způsobem života (jiný způsob dýchání a výživy). Při
metamorfóze obojživelníků podléhají přestavbě téměř všechny orgánové systémy
a veškeré tkáně v souvislosti s přechodem z rostlinné potravy na potravu
živočišnou a hlavně s přechodem typický vodní formy k terestrickému způsobu
života. U žab pulec ztrácí během metamorfózy ocas, který je resorbován, u
ocasatých je resorbován pouze ploutevní lem a mění se tvar ocasu. Metamorfóza u
obojživelníků je rovněž řízena hormonálně, silně se projevuje vliv hormonu štítné
žlázy tyroxinu. Změny spojené s metamorfózou jsou u nich v přímé korelaci
s hladinou (koncentrací) tohoto hotmonu.
Neotenie
U některých ocasatých obojživelníků (především těch, kteří žijí trvale ve vodě)
výjimečně k metamorfóze nedochází a trvale zůstávají zachovány vnější žábry a
gonády dozrávají v larválním stádiu. To představuje vlastně celé období jejich
života např. příležitostně u amerického mloka Ambystoma tigrinum nebo trvale u
axolotla (Ambystoma mexicana).
Vývin přímý Přímý vývin se uskutečňuje u živočichů produkujících vajíčka bohatá žloutkem
nebo u živočichů, jejichž zárodky jsou vyživovány mateřským organismem.
- 87 -
Chybí larvální stádium, juvenilní organismus vypadá již jako miniaturní dospělec.
V průběhu vývinu vzniká dospělec z embrya postupně, zárodečný vývin je
dlouhý. Rodí se jedinec dokonale vyvinutý a schopný samostatného života.
Typy přímého vývinu:
oviparie(vejcorodost): vejcorodí savci, plazi a ptáci
ovoviviparie(vejcoživorodost): ještěrka živorodá
viviparie (živorodost): placentální savci
Vaječné obaly
Ochranu zárodku zajišťují vaječné obaly, které jsou ochranou mechanickou,
současně však zajištují také výměnu látek mezi okolním prostředím a zárodkem.
Vodní prostředí toto umožňuje prostou difuzí, u suchozemských živočichů je
dalším úkolem vaječných obalů zabraňovat vypařování vody, případně vodu
přijímat.Tomu napomáhá skutečnost, že vajíčka jsou často kladena do vody nebo
vlhkého prostředí.
Zárodečné (plodové) obaly
Zárodečné obaly jsou vytvořeny u živočichů, jejichž zárodečný vývin probíhá
v suchozemském prostředí nebo v těle mateřského jedince např. u Amniot
(blanatých) mezi něž patří plazi, ptáci a savci.
Zárodečné obaly se však mohou vyskytovat i u některých bezobratlých živočichů
např. u členovců (především u hmyzu). Vytvářejí se zvednutím blastodermu, který
vytváří záhyby po stranách zárodečného proužku, ty nad ním srostou a z vnitřních
listů záhybů vznikne amnion, související s ektodermem zárodku, z vnějších
záhybů pak vznikne seróza.
Zárodečné obaly obratlovců