Majkus Z. (2007) Obecná Zoologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
kukla kousací (pupa dectica),
sklerotizovaná kusadla jsou připojena k hlavě pohyblivě, základy křídel a noh jsou
volné a jsou používány k pohybu (kukla střechatek, dlouhošíjek, srpic,
síťokřídlých, chrostíků a kukly některých motýlů )
kukla nekousaci (pupa adectica),
má nesklerotizované a nepohyblivé kusadlové pochvy které jsou pevně připojeny
k hlavě.
Rozlišujeme 2 typy nekousacích kukel:
o
kuklu volnou (pupa exarata), která má všechny přívěsky volné,
nepřipevněné k tělu a je nesklerotizovaná (většina brouků, blech a
blanokřídlých)
o
kuklu mumiovou (pupa obtecta), která má všechny tělní přívěsky pevně
přitmeleny k tělu ztvrdlou exuviální tekutinou (většina motýlů, z brouků
slunéčka, drabčíci a některé mandelinky)
Metamorfóza jako restrukturalizace těla
Metamorfóza je zásadní restrukturalizace těla (druhotná embryogeneze) kdy z
juvenilního stádia ( larvy) se hmyz mění v adultní stádium (imago). Tato změna je
často spojena i se změnou způsobu života.
- 86 -
Proces metamorfózy obvykle zahrnuje:
destrukci specifických larválních struktur
adaptaci tkání perzistujících do dospělosti (nervový systém)
vývoj nových adultních struktur (např. křídel u hmyzu )
Hormonální řízení metamorfózy
Metamorfóza, růst a svlékání staré kutikuly je řízena hormonálně. Metamorfózní
hormony jsou produkovány neurosekretorickými buňkami mozkového ganglia
(párová tělíska corpora cardiaca a corpora allata) a žlázami epiteliálního původu
(prothorakální žláza). Celý proces iniciuje aktivační (thorakotropní) hormon
jehož účinkem se začíná produkovat svlékací hormon ekdyzon, který vyvolá
svlékání a jejich počet je druhově specifický. Dalším hormonem podílejícím se
na proměně je juvenilní hormon (neotenin), který má antagonistický účinek než
ekdyzon, podporuje růst larválních tkání a zabraňuje metamorfóze. Kvantitativní
poměry mezi množstvím těchto 2 hormonů určují cykly svlékání, dělení a růst
larválních buněk, ale i diferenciaci buď směrem ke tkáním larválním nebo tkáním
imaga. Při přeměně posledního instaru larvy v kuklu převládá v těle larvy
ekdyzon, při konečné metamorfóze kukly v imago je přítomen již jen ekdyzon.
Nepřímý vývin u obratlovců
Převážná většina obratlovců má vývin přímý. Výjimečně se u nich setkáváme
s vývinem nepřímým především u vodních obratlovců s