27. Genetika

- u gonochoristů je vznik jedinců určitého pohlaví dán existencí 1 páru pohlavních chromozomů =

heterochromozomy = gonozomy. Jejich sestava se liší u jedinců opačného pohlaví

gonozomální dědičnost – týká se všech znaků, jejichž geny leží na pohlavních chromozomech (gonozomech)

autozomální dědičnost – dědičnost, která je na všech ostatních chromozomech (autozomy - nepohlavní chromozomy, haploidní sada u autozomů = A)

Gonozomy:

a) párový – X chromozom

- vyskytuje se buď v nehomologické dvojici s nepárovým chromozomem – heterogametické pohlaví

= heterogametní XY = muž; AAXY celková výbava

nebo v plně homologické dvojici jako pár totožných chromozomů - homogametické pohlaví = homogametní XX = žena; AAXX celková výbava

b) nepárový – Y chromozom = alozom

- může se vyskytovat jen u jednoho pohlaví, a to vždy jen v nepárové dvojici s druhým typem pohlavního chromozomu

Rozlišujeme 2 typy chromozomového určení pohlaví:

1) savčí (Drosophila) - jedinci samičího pohlaví mají konstituci XX, samčího XY (savci včetně člověka, někteří plazi, obojživelníci, ryby, většina řádů hmyzu, většina dvoudomých rostlin)

2) ptačí (Abraxas) - samice mají konstituci XY a samci XX (ptáci, někteří plazi, ryby, obojživelníci, motýli, korýši, ojediněle u rostlin)

3 ) protenor – nemají Y XX nebo XO (mšice)

Faktory ovlivňující vznik určitého pohlaví :

- genetická výbava – heterochromozom XY , XX , i další chromozomy mohou ovlivňovat pohlaví

- vnitřní faktory - činnost endokrinních žláz – hormony

- soubor chemických reakcí, které vedou jedince směrem k 1 pohlaví

- vnější podmínky – teplota, tlak, světlo, záření, potrava

pokud faktory nespolupracují, působí proti chromozomové výbavě a může vzniknout:

1. intersex

- jedinec nese znaky obou pohlaví, v počáteční fázi se vyvíjí jako jedinec jednoho pohlaví a v druhé fázi jako jedinec druhého pohlaví

- pokud se narodí => sterilní hermafrodit

2) pohlavní zvrat

- jedinec má chromozomovou výbavu 1 pohlaví, ale vlivem komplexu faktorů se vyvine v 2. pohlaví

- nemusí být sterilní

Znaky vázané na pohlaví = znaky, jejichž geny leží na pohlavních chromozomech

GONOZOMÁLNÍ DĚDIČNOST

- pohlavní chromozomy se evolučně vytvořily z autozomů, proto obsahují nejenom geny určující pohlaví a znaky, které se pohlaví týkají, ale také geny, které s pohlavím vůbec nesouvisí

- v homologních částech gonozomů platí Mendlovy zákonitosti -> a může probíhat crossing-over

- v heterologních částech gonozomů neplatí Mendlovy zákony, nedochází ke crossing-overu

- geny na homologní části se označují jako neúplně na pohlaví vázané

- geny na heterologní části jsou úplně na pohlaví vázané

=> geny ležící na heterologní části chromozomu Y:

- nemají párovou alelu

- organismus je pro ně hemizygotní (= projevují se ve fenotypu pouze u pohlaví, které nese chromozom Y) => dědičnost přímá = holandrická