3-Eukaryotická-buňka

Růstové faktory ho podporují, tumorové supresory ho potlačují – porucha - nádor

Složitější než u prokaryot

Fáze:

• Interfáze – růst a příprava na dělení, jádro má obal, chromozomy nelze pozorovat

  • G1 – nejdelší fáze, růst, syntéza RNA, ribozomů a bílkovin, tvorba organel, reparační mechanismy opravující mutace, kontrolní uzel cyklu – ovlivňuje nástup dalších fází

    • G0 – klidová fáze, může (imunitní buňky, nádory) a nemusí se vrátit zpět do cyklu, nedělí se

    • Nervové buňky navždy v G1 fázi (jsou diferenciované)

  • S – syntetická, replikace jaderné DNA (katalyzována DNA polymerázou), syntéza bílkovin pro výstavbu nových chromozomů, zdvojení chromatid – vytvoření dvouchromatidového chromozomu

  • G2 – hromadění E a příprava na dělení, syntéza proteinů, tvorba buněčných struktur potřebných pro dělení a růst, zdvojování organel, reparační mechanismy

    • Např. buňky srdce dospělého člověka navěky v G2 fázi

• M – nejkratší, fáze dělení jádra (karyokineze) a dělení buňky (cytokineze), mitóza, dramatické změny jádra a mikrotubulárního aparátu, nakonec rozdělení buňky (když se nerozdělí, vznikají mnohojaderné útvary) – viditelné v mikroskopu

Generační doba buňky

• podmíněna geneticky, liší se u různých druhů buněk (živ. – hodiny, prvoci – 1 den)

• za zhoršených podmínek se prodlužuje až úplně zastavuje

Regulace buněčného cyklu

• fáze řízeny mitogenetickými faktory (podněcující stimulátory a zastavující inhibitory)

• U rostlin fytohormony, u lidí polypeptidy a malé bílkoviny v krevním séru

• Fáze lze upravit mitotickými inhibitory (př. v lékařství likvidace nádorových buněk – cytostatika)

Diferenciace tkáňových buněk

• Nerealizuje se celý obsah genetické informace, jen část

• Řízená genová exprese = při embryogenezi – zapínání a vypínání skupin genů

• V každém typu buněk se aktivuje určitý soubor genů, ostatní blokovány

• Příčiny vyvolávající diferenční genovou aktivitu:

  • Vzájemné působení cytoplazmy a jádra (cytoplazma není homogenní, při rýhování se dostávají dceřiná jádra do odlišného prostředí

  • Působení různých částí z embrya na sebe (transplantací mezodermu lze vyvolat vznik nervové trubice i v jiných částech ektodermu)

• Dediferenciace – při hojení a regeneraci

Apoptóza = programovaná buněčná smrt

• Vyvolána aktivací specifických genů

• Buňka se rozpadá na váčky obalené biomembránou a její DNA je rozštěpena endonukleázami

• Imunitní systém se neaktivuje – nedochází k zánětu

Nádorové buňky

• Jdou pěstovat celé roky na živném mediu

• Často vzniknou kvůli mutacím genů ovlivňujících buněčný cyklus či reparaci DNA – rychlé dělení

• Buňky, které se vymkly regulačním mechanismům organismu (např. porucha bílkovinných receptorů CPM či mezerových spojů, porucha tumor.supresorů)