3-Eukaryotická-buňka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Plastidy – v asimilačních pletivech chloroplasty
Velké vakuoly – odvozené od lysozomů, obsahují buněčné tekutiny
Mladé rostliny – více malých vakuol
Staré – 1 velká centrální vakuola v buňce (splynutím malých vakuol)
Prodlužování buněk zvětšováním vakuol?,
GK – větší množství diktyozomů po celé buňce
Nemají lysozomy (místo nich vakuoly). Většinou ani centrioly
Zásobní látka – škrob
Alkaloidy, glykosidy, barviva, vitaminy, silice, pryskyřice, třísloviny
Živočišná
Nemá buněčnou stěnu ani chloroplasty, většinou ani metabolicky aktivní vakuolu
Během diferenciace se nezvětšují, pouze mění tvar v závislosti na funkci
Aktivní růst pouze dělením, růst omezen geneticky
Mezibuněčná hmota = extracelulární matrix
Místo BS
Pevnost, spojení a komunikace buněk, ochrana
Tvořena glykoproteiny/proteoglykany – hl. kolagen
Např. bazální lamina
Spoje:
Těsné spoje – sloučením cytoplazmatických membrán
Desmozomy – tvořeny hlavně keratinem
Mezerové spoje – úzký kanálek mezi sousedícími buňkami, transport iontů mezi cytosoly, jejich poruchou může vzniknout nádor
Rozvinutý cytoskelet (kvůli absenci BS)
Hodně mitochondrií, lyzozomů
Buňka má někdy 2 (chrupavka, játra) i více jader (kosterní svalovina), někdy žádné (červené krvinky savců)
Syncitium – mnohojaderné útvary vzniklé splynutím buněk (př. srdeční svalovina)
Jádro může mít více jadérek
Centrozomy – při tvorbě dělícího vřeténka
Řasinky, bičíky – mohou být
Centriola – dělící tělísko schopna samostatného dělení, začíná se u ní tvořit dělící vřeténko, 2 centrioly = centrozom
GK – jediný diktyozóm blízko ER
Zásobní látka glykogen
Pigmenty – v chromatoforech (korýši, hlavonožci, ryby, obojživelníci, plazi), v melanocytech (savci, ptáci)
Houbová
Nemají plastidy, ale mají vakuoly
chitinová buněčná stěna - vícevrstevná, u kvasinek z polysacharidových sloučenin
nevytvářejí tkáně, podhoubí může a nemusí mít přihrádky (někdy mnohojaderné)
zásobní látka glykogen
plodnice z plektenchymu
hyfy – tenká vlákna – tvoří mycelium/podhoubí
mohou být odděleny přehrádkami (septy)
bez přehrádek – coenocytické mycelium
kvasinky nemají hyfy, jednobuněčné
Jádro (nukleus) a syntéza bílkovin
jádro – řídící funkce
V jádře se bílkoviny nesyntetizují
Karyoplazma - obsahuje chromatin = DNA + proteiny (př. histony), při jaderném dělení se z něj tvoří chromozomy
DNA
Eukaryotní chromozóm složitější než prokaryontní
Téměř veškerá genetická informace buňky (další v semiautonomních organelách)
Dvoušroubovice DNA není cyklická, ale lineární – má 2 konce – ty tvoří telomery (replikují se enzymem telomerázou, zpětná transkripce)
DNA vázána na histony (komplexy bazických bílkovin) -> tvoří nukleozómy
Velká část chromozómu svinuta do dvoušroubovice – solenoid (1 závit = 6 nukleozómů)
Transkripce prostorově oddělena od translace!
Každý chromozom
1 centromera
2 chromatidy – v každé molekula DNA, spojeny v centromeře