3-Eukaryotická-buňka

Plastidy – v asimilačních pletivech chloroplasty

Velké vakuoly – odvozené od lysozomů, obsahují buněčné tekutiny

• Mladé rostliny – více malých vakuol

• Staré – 1 velká centrální vakuola v buňce (splynutím malých vakuol)

• Prodlužování buněk zvětšováním vakuol?,

GK – větší množství diktyozomů po celé buňce

Nemají lysozomy (místo nich vakuoly). Většinou ani centrioly

Zásobní látka – škrob

Alkaloidy, glykosidy, barviva, vitaminy, silice, pryskyřice, třísloviny

Živočišná

• Nemá buněčnou stěnu ani chloroplasty, většinou ani metabolicky aktivní vakuolu

• Během diferenciace se nezvětšují, pouze mění tvar v závislosti na funkci

  • Aktivní růst pouze dělením, růst omezen geneticky

• Mezibuněčná hmota = extracelulární matrix

  • Místo BS

  • Pevnost, spojení a komunikace buněk, ochrana

  • Tvořena glykoproteiny/proteoglykany – hl. kolagen

  • Např. bazální lamina

• Spoje:

  • Těsné spoje – sloučením cytoplazmatických membrán

  • Desmozomy – tvořeny hlavně keratinem

  • Mezerové spoje – úzký kanálek mezi sousedícími buňkami, transport iontů mezi cytosoly, jejich poruchou může vzniknout nádor

• Rozvinutý cytoskelet (kvůli absenci BS)

• Hodně mitochondrií, lyzozomů

• Buňka má někdy 2 (chrupavka, játra) i více jader (kosterní svalovina), někdy žádné (červené krvinky savců)

• Syncitium – mnohojaderné útvary vzniklé splynutím buněk (př. srdeční svalovina)

• Jádro může mít více jadérek

• Centrozomy – při tvorbě dělícího vřeténka

• Řasinky, bičíky – mohou být

• Centriola – dělící tělísko schopna samostatného dělení, začíná se u ní tvořit dělící vřeténko, 2 centrioly = centrozom

• GK – jediný diktyozóm blízko ER

• Zásobní látka glykogen

• Pigmenty – v chromatoforech (korýši, hlavonožci, ryby, obojživelníci, plazi), v melanocytech (savci, ptáci)

Houbová

• Nemají plastidy, ale mají vakuoly

• chitinová buněčná stěna - vícevrstevná, u kvasinek z polysacharidových sloučenin

• nevytvářejí tkáně, podhoubí může a nemusí mít přihrádky (někdy mnohojaderné)

• zásobní látka glykogen

• plodnice z plektenchymu

• hyfy – tenká vlákna – tvoří mycelium/podhoubí

  • mohou být odděleny přehrádkami (septy)

  • bez přehrádek – coenocytické mycelium

• kvasinky nemají hyfy, jednobuněčné