Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Seminární práce z biologie - Nosorožcovití a tapírovití

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2.41 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Indricotherium pervum je vyhynulý druh patřil k velice specializovaným nosorožcům. Lebku měli nízkou, dlouhou a bezrohou. Čelní a nosní kosti byly obloukovitě prohnuté. Přední zuby měli redukovány, až na jeden pár řezáků v každé čelisti, které byly naopak silné a kuželovité, takže připomínaly malé kly. Horní pysk byl zřejmě značně pohyblivý. Krk indikotérií byl značně dlouhý, trup robustní, končetiny sloupovité. Indrikotéria žila v malých stádech (skupinách) v suchých travnatých oblastech s řídkými stromy. Utváření chrupu, pohyblivý horní pysk, dlouhé končetiny a dlouhý krk nasvědčují, že indrikotéria se živila listím a větvičkami vysokých stromů, které spásala jako dnešní žirafy. Mohli bychom tedy indrikotéria prohlásit za jakési „žirafovité nosorožce“.13

Coelodonta antiquitatis – nosorožec srstnatý je znám jako „věrný průvodce mamuta“. Ačkoliv je typickým zvířetem mladších dob ledových, není evropského původu. Jeho předky musíme hledat mezi staropleistocénními nosorožci Nihowanu (Čína). Tito jihoasijští nosorožci pronikli přes Sibiř na sever a severovýchod a pravděpodobně už na Sibiři dosáhli značné adaptace na chladné klima. Stejně jako mamut měl i srstnatý nosorožec rudohnědou srst, která na šíji a na krku tvořila delší hřívu. K poznání habitu srstnatých nosorožců posloužily jednak četné jeskynní kresby, jednak světoznámé nálezy mumií ze Staruně a ze Sibiře. Srstnatý nosorožec byl typický požírač trávy a hlavní oblastí jeho rozšíření byly chladné stepi mladších glaciálů. Na konci posledního glaciálu v Evropě vymírá nebo se snad stěhuje za ustupujícími ledovci na sever a severovýchod, je totiž možné, že malá stádečka srstnatých nosorožců žila na Sibiři o něco déle než v Evropě.14

Rozšíření dnešních druhů

Čeleď nosorožcovití žije dnes pouze na malých územích v Africe a Indonésii. Nosorožec tuponosý obývá území států: Čad, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Jižní Súdán, Jihoafrická republika, Svazijsko, Lesotho, Botswana, Zimbabwe, Zambie a Mosambik. Rozšíření v minulosti bylo několikanásobně větší.15 Dalším zástupcem je nosorožec dvourohý. Ten žije na území jižní a jihovýchodní Afriky.16 Nosorožce indického je možné vidět v Nepálu a Indii. Původní rozšíření bylo sever poloostrova Přední Indie jižně od Tibetské plošiny.17 Poloostrov Zadní Indie, ostrovy Sumatra a Jáva jsou původním domovem nosorožců jávských. Dnes žijí pouze na jednom území v této oblasti. 18 Obyvateli východu Západní Indie, Sumatry a Bornea jsou nosorožci sumaterští, nebo spíše byli. Dnes pouze malých zlomků tohoto území.19 20

Tapír jihoamerický žije na severovýchodě Jižní Ameriky v oblasti Amazonského pralesa.21 Tapír středoamerický žije takřka na území celé Střední Ameriky.22 Domovem tapíra čabrakového je Malajsie a ostrov Sumatra.23 A území jihoamerických států Peru, Ekvádor a Kolumbie obývá tapír horský.24

Témata, do kterých materiál patří