ČESKÝ JAZYK A KOMUNIKACE PRO 1. ROČNÍK
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
a) funkce (účel, záměr, smysl) komunikátu: jedna je vždy hlavní, ale může jich být více
(např. vzkaz na lednici pro maminku má funkci oznamovací; text referátu bude mít
Č e s k ý j a z y k a k o m u n i k a c e 1 | 38
funkci odborně sdělnou a vzdělávací; báseň má hlavní funkci estetickou…); na zá-
kladě funkcí rozlišujeme funkční styly (viz dále);
b) forma a ráz komunikátu: mluvený – psaný, připravený – nepřipravený, oficiálnost –
neoficiálnost, formálnost – neformálnost, monologický – dialogický;
c) adresáti, místo a čas, komunikační situace.
SUBJEKTIVNÍ SLOHOTVORNÉ ČINITELE
= jsou vždy spjaty s autorem komunikátu, s jeho individualitou. Patří mezi ně např. věk,
životní zkušenosti, jazykové znalosti, intelektuální a rozumová vyspělost, osobnostní vlast-
nosti autora. K subjektivním (individuálním) stylotvorným faktorům patří i vědomé vyjád-
ření postoje k adresátovi.
Modifikací subjektivních činitelů vzniká autorský (individuální) styl. Ten se uplatňuje
především v uměleckém funkčním stylu. Zjednodušeně řečeno: každý autor má svůj styl
psaní, oslovování svého publika čtenářů, posluchačů…
Působení objektivních a subjektivních slohotvorných činitelů je komplexní. Jednotlivé
činitele se navzájem ovlivňují, mnohdy se doplňují, jindy se vylučují.
FUNKČNÍ STYLY Všechny slohové projevy mají nějaké funkce. Základní funkcí každého projevu vytvoře-
ného s cílem předat někomu sdělení je funkce dorozumívací/sdělná. Kromě ní však na-
cházíme v projevech ještě funkce další, podle nichž česká stylistika rozlišila typy základních
funkčních stylů/slohů. Každý z funkčních stylů je charakterizován určitým okruhem pro něj
typických jazykových prostředků textové výstavby a jejich organizací.
Rozdělení základních funkčních stylů je na: