Obecná chemie - výpisky

- radioaktivním rozpadem vznikne jádro - není v základním stavu - záření vzniká při přechodu do zákl. stavu

- posuvová pravidla – Fayans, Soddy

1. vyzáří-li atom částici α, přichází o 2 protony a stává se z něj nový atom, který stojí v PSP o dvě místa vlevo

2. vyzáří-li atom částici β, zvýší se počet protonů p 1, vzniká tak atom prvku, který stojí o 1 místo vpravo

3. záření γ nemění složení jádra – nezpůsobí tedy jeho přeměnu v jádro jiné

- vyzáří-li atom částici α a potom 2x částici β - vznikne atom se stejným protonovým číslem jako prvek výchozí

- ale s nukleonovým číslem o 4 menší – izotopy (jádra postupně vznikajících prvků musí být nestabilní)

- rozpadové řady – 4 – protože vyzářením částic α se snižuje nukleonové číslo jádra o 4

1. Thoriová A=4n (n = celé kladné číslo – 52-58)

2. Neptuniová A=4n + 1 (n: 52-59); odvozena od uměle připraveného transuranu neptunia)

3. Uranová A=4n + 2 (n:51-59)

4. Aktiniová A=4n + 3 (n:51-58)

- rozpad na izotop výchozího prvku: 232Th -> 42α + 228Ra.....228Ra -> β + 228Ac.....228Ac -> β + 228Th

jaderné reakce - prosté přeměny (transmutace) a štěpné reakce

- jádro je zasaženo částicí, se kterou reaguje a dojte tak ke změně charakteru jádra

1. prosté přeměny (transmutace) – produkt se jen málo liší od původního

14N + 42α -> 178O + 11p - 17O – v přírodě jen 0,04%

27Al + 42α -> 3015P + 10n - v přírodě se vyskytuje pouze 31P

- vzniklý nuklid se v přírodě nevyskytuje -nestálý - samovolně se rozpadá = umělá radioaktivita

- 3015P -> 3014Si + β+ - Si – vyskytuje v přírodě, β+ - tvořeno pozitrony – kladně nabité elektrony

2. štěpné reakce – vzniká několik jader výrazně lehčích prvků

+ ještě vzniká uvolněná energie

- reakce probíhá řetězovým lavinovým systémem; využití v atomových reaktorech – řízený průběh reakcí

- termonukleární reakce – při velmi vysokých teplotách (106 °C) – jsou zdrojem zářivé energie hvězd

- z lehčích částic se syntetizují jádra těžší (lze využít k výrobě vodíkové bomby)

2. ELEKTRONOVÝ OBAL

- modely atomu

1. Rutherford – planetární model atomu – elektrony obíhají kolem jádra po určitých kruhových drahých

- elektron nese el. náboj - vyzařuje energii - snižovala by se rychlost a neustále by se přibližoval k jádru

2. Bohr – kolem atomu existují určité dráhy, po kterých se pohybují elektrony bez vyzařování energie

- při přechodu z 1 dráhy do druhé dochází k výměně energie (dána rozdílem energie obou energ. hladin)

ΔE = En+1 – E n = E2 – E1 = h . (c/λ) = h . v (vlnová frekvence); h= 6,626 . 10-34J.s

- energie jednotlivých hladin – nepřímo úměrný druhé mocnině n: E = k/n2

- platí pouze pro atomy s jedním elektronem (vodík)

3. Vlnově mechanický model: λ = h/ (m.v) - hmotnost a rychlost jsou elektronu