Obecná chemie - výpisky

ÚVOD

atomová hmotnostní konstanta – hmotnost 1/12 atomu 12C = 1,661 – 10-24 g

relativní atomová (molekulová) hmotnost (Ar, Mr)

- kolikrát je střední hmotnost atomu (molekuly) větší, než 1/12 hmotnosti atomu 12C

- střední hmotnost – průměrná hmotnost atomů na Zemi

látkové množství – n (1 mol)

- vzorek stejnorodé látky má látkové množství 1 mol, obsahuje-li právě tolik částic, kolik atomů je ve 12g 12C

- Avogaadrova konstanta - počet částic v 1 molu látky; Na = 6,022 . 1023 mol-1

.molární hmotnost – M (g/mol)

- hmotnost 1 molu dané látky – číselně shodná s relativní molekulovou hmotností (pokud je v jednotkách g/mol)

molární zlomek – podíl látkového množství látky A a látkového množství celé soustavy

hmotnostní zlomek – podíl hmotnosti látky A a celkové hmotnosti soustavy

objemový zlomek – podíl objemu látky A a celkového objemu soustavy

molární (látková) koncentrace – podíl látkového množství látky A a celkového objemu směsi (mol/l)

molalita – podíl látkového množství látky A a hmotnosti rozpouštědla (mol/kg)

1. JÁDRO ATOMU

- Rutherford (1911) – atom se skládá z kladně nabitého jádra a záporného elektronového obalu (vel. 10-10m)

- většina hmoty je soustředěna v jádře, ale obal je 10 000 – 100 000x větší než jádro

- proton (p) – nese 1 kladný elementární náboj, Ar(p) – o něco málo větší než 1

- protonové číslo (atomové) - Z – počet protonů v jádře, udává pořadí atomu v PSP

- neutron (n) – elektricky neutrální, Ar(n) – o něco málo větší než 1

- neutronové číslo N – počet neutronů

- nukleon – částice v jádře – nukleony (protony + neutrony)

- nukleonové číslo A – blízké relativní atomové hmotnosti – platí: A = N + Z

- prvek – množina atomů se stejným protonovým číslem

- nuklid – množina atomů se stejným protonovým i nukleonovým číslem

- izotop – dva a více nuklidů stejného prvku (stejné protonové, ale různé nukleonové číslo)

- relativní hmotnostní úbytek (relativní – vztaženo na 1 nukleon): Δm = Z . m(p) + (A-Z) m(n) – m(j)

- relativní vazebná energie – Ej = Δm . c2 - čím je hodnota Ej vyšší, tím je jádro stabilnější (železo, nikl, kobalt)

radioaktivita (objevil Becquerel)

= schopnost jader přeměnit se samovolně (dříve či později) na jádra jiná za současné emise záření

- v přírodě asi 50 radioaktivních nuklidů -> přirozená radioaktivita

- záření korpuskulární (tvořeno částicemi – α, β), záření elektromagnetické (γ)

- α záření – tvořeno proudem jader helia

- β- záření – proud elektronů vycházejících z jádra (z neutronu - změní na proton): n -> p+ + β- (+ další částice)

- γ záření – elektromagnetické vlnění – vlnová délka 10-10 – 10-13 m – neobyčejně pronikavé

- energie elmag. záření je nepřímo úměrná vlnové délce