Obecná chemie - výpisky

Periodická soustava chemických prvků

Mendělejův periodický zákon – vlastnosti prvků jsou periodickou vlastností jejich protonového čísla

Tabulka

Členění:

• Periody – 7 vodorovných řad

• Skupiny - 16 svislých sloupců – I. A až VIII. A; I. B až VIII. B

Skupina B – prvky přechodné (d-prvky) – vedlejší skupina

Skupina A – prvky nepřechodné (s- a p-prvky) – hlavní skupina

Lanthanoidy, aktinoidy – prvky vnitřně přechodné (f-prvky)

Soustava prvků a elektronová konfigurace atomů

- v každé skupině mají prvky podobné vlastnosti je to důsledek podobné konfigurace vnější elektronové vrstvy jejich atomů

- prvky periody mají stejný počet částečně/úplně obsazených elektronových vrstev

První perioda – obsahuje pouze dva prvky – končí zaplněním vrstvy K

Druhá a třetí perioda – 8 prvků v periodě – zaplňují hladiny 2s, 2p, 3s, 3p

Čtvrtá perioda – počátek vyplňování 3d – 4s, 3d, 4p

Pátá/šestá perioda – každá řada přechodných prvků má 10 členů

Sedmá perioda – je neúplná

Valenční elektrony

s-prvky – ns

p-prvky – ns np

d-prvky – (n-1)d

f-prvky – (n-2)f

Atomový poloměr – polovina vzájemné vzdálenosti středů dvou sousedních stejných atomů v molekule

Perioda – velikost klesá se stoupajícím atomovým číslem

Skupina – roste s rostoucím číslem periody

Ionizační energie I– energie nutná k odtržení elektronu z atomu – vznik kationtu – každá další ionizace je vyšší než předchozí – má vždy kladnou hodnotu (protože na odtržení je nutné vynaložit práci)

Skupina – energie klesá se stoupajícím protonovým číslem – stejné jako u poloměru atomu

Perioda – energie roste se stoupajícím protonovým číslem

Elektronová afinita A – energie uvolněná při vzniku aniontu – vysoká je u F, Cl, B, I

Degenerované orbitaly – orbitaly se stejnou enrgií

Delokalizované orbitaly

- orbitalový model, který se používá při tří- a víceatomových molekulách – vychází z poznatku, že elektrony v orbitalech nejsou lokalizovány mezi dvojice atomů, ale jsou delokalizovány (rozprostřeny) přes několik atomů

- například uhlovodíky s dvojnými vazbami, benzen

Hybridní orbitaly – získávají se lineární kombinací (= hybridizace)

Druhy:

• Hybridizace sp – lineární – osy svírají 180° - například BeH2

• Hybridizace sp2 – trigonální – 120°- například BF3

• Hybridizace sp3 – tetraedrická – 109°28´- například methan, voda, amoniak

Vaznost atomu

= počet kovalentních vazeb, které z atomu vycházejí – o vaznosti rozhoduje snížení energie elektronů

Oktetové pravidlo – používá se k určení vaznosti prvků 2. a 3. periody

Elektronegativita

= míra schopnosti atomů přitahovat elektrony sdílené s jiným atomem

- závisí na oxidačním čísle a hybridizaci udává, jakým způsobem je atom vázán

- v molekule složené ze dvou atomů s různou elektronegativitou převládá u atomu s větší elektroneg. záporný náboj, u druhého atomu kladný molekula má záporný a kladný konec = dipól