Prvky VI. skupiny

N Prvky VI. skupiny

Obecné informace

• VI.A skupina

• O (kyslík), S (síra), Se (selen), Te (tellur), Po (Pollonium

• Valenční vrstva – 6 elektronů

• Elektronová konfigurace – ns2np4

• Chalkogeny (rudotvorné prvky)

Kyslík

• Nejrozšířenější prvek na Zemi

• 20% ve vzduchu

• Biogenní prvek

• Druhý nejelektronegativnější prvek

• Velmi reaktivní

• V oxidech ox. Číslo vždy -II, v hyperoxidech -I

• Směs 3 izotopů – 16O; 17O; 18O

• 2 altropické modifikace O2 a O3

• Atomární kyslík – nestálý, často reaguje explozivně

Ozón O3

• Bezbarvý, s charakteristickým zápachem, jedovatý

• V silnějších vrstvách v plynném a kapalném skupenství modrý, v pevném černofialový

• Součást atmosféry (ozónová vrstva)

• Velmi reaktivní, lehce se rozloží na atomární kyslík

• Silné oxidační účinky (příjem elektronů od jiných prvků)

• Pokud je ve směsi ozónu se vzduchem více než 70% O3, je směs výbušná

• Reaguje téměř se všemi prvky (kromě Au, Pt, Ir)

• Vzniká při vysokých teplotách

• Vyrábí se v ionizátorech (tichý výboj na molekule kyslíku, vzniká atomární kyslík, který je nestálý a reaktivní, reaguje tedy s molekulou kyslíku a vzniká ozon)

• Použití: mikrobicidní látka (sterilizace), bělení olejů a škrobů

Kyslík – dikyslík O2

• Bod varu: -183OC

• Bod tání: -218,8OC

• Za normálních podmínek – bezbarvý plyn

• Dvouatomové molekuly vázané kovalentní vazbou

• Použití: dýchací přístroje, sváření, řezání kovů

• Příprava:

  • Tepelný rozklad chlorečnanu sodného/draselného, dusičnanu sodného/draselného a manganistanu draselného

  • Termický rozklad oxidu např. rtuťnatého nebo stříbřitého

  • Katalytický rozklad vodného roztoku H2O2

  • Elektrolýzou zředěného roztoku H2SO4

  • Frakční destilace zkapalněného vzduchu

Sloučeniny kyslíku (oxidy, voda, peroxid vodíku)

OXIDY – binární sloučeniny prvků s kyslíkem, dle chemického chování rozlišujeme na: bazické, kyselé, amfoterní, neutrální

• Kyselé oxidy – většina oxidů odvozených od nekovů (CO2, NO2), oxidy kovů s vyšším oxidačním číslem než V (CrO3, WO3), některé oxidy tohoto typu reagují s vodou za vzniku kyslíkatých kyselin

• Bazické oxidy – sloučeniny elektropozitivních prvků (CaO, BaO, MgO), s vodou reagují za vzniku hydroxidů

• Amfoterní oxidy – oxidy kovů s nižšími oxidačními čísly (ZnO), reagují s kyselinami i se zásadami za vzniku solí

• Neutrální oxidy – nereagují ani s kyselinami ani se zásadami (CO, NO)

VODA

• v přírodě běžně v pevném skupenství (led), kapalném (voda), plynném (vodní pára)

• molekuly vody mají díky svému tvaru a polaritě vazeb mezi kyslíkem a vodíkem silně polární charakter – velmi dobře rozpouští látky složené z iontů

• struktura molekuly vody umožňuje tvorbu vazeb prostřednictvím vodíkových můstků – ovlivňuje fyzikální vlastnosti

• voda se uplatňuje jako součást chemické struktury mnohých látek – hydrátů

• do této skupiny patří např. krystalohydráty a aquakomplexy – vzájemně se liší vazebnými poměry ve svých molekulách

  • krystalohydráty – v krystalech sol je vázáno určité množství vody, z něhož sůl krystalizovala. Voda vázaná tímto způsobem se označuje jako krystalová voda, ovlivňuje fyzikální i chemické vlastnosti

  • aquakomplexy – komplexní sloučeniny, obsahují donor – akceptorní vazby (volné elektronové páry) – kation terraaquaměďnatý