Kytice

„Pojď již domů, ženo moje!

Nemám ještě večeře.“

matka odpoví:

„Vari od našeho prahu,

vari pryč, ty lstivý vrahu!

A co dřív jsi veřečíval,

večeř zase v jezeře!“

Vodník odejde a přijde zase další den a nakazuje ženě, ať jde domů, ať mu ustele. Matka mu zase řekne, ať ten kdo dřív mu ustlával,ať teď mu ustele. Po třetí přijde s tím, že dítě má hlad. Žena chce odejít, ale matka ji nepustí a řekne vodníkovi, ať dítě donese k nim na práh. Vodník ho donese a je slyšet pláč, pak rána a ticho. Když otevřely dveře, ležela tam dětská hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy.

Vrba

Muž sedne ráno ke stolu a ptá se své ženy, proč, když večer lehne do postele a usne, je jak mrtvá. Proč je její tělo studené a bez ducha. Žena odpovídá, že sudičky ji to předurčily a nejde to nijak vyléčit. Vydá se manžel k babě na radu. Ta mu praví:

„Jdi k potoku pod oborou,

najdeš vrbu s bílou korou,

žluté proutí roste na ní:

s tou je duše tvojí paní!“

Muž to pochopí tak, že když pokácí vrbu, ženu svojí uzdraví. Vypraví se tam a a utne vrbu od kořene. Ta padne těžce do potoka. Vrací se domů a zjistí, že mu umřela paní:

„Zdráva chodíc při své práci,

padla, jako strom se kácí.“

Manžel hned lituje svého činu a bojí se o děťátko. Vrba mu poradí, ať ji z vody vytáhne, oseká žluté proutí, z nich má udělat kolébku pro děťátko, tak bude žena chovat děťátko. Proutí, ať zasadí vedle vody. Až vyroste děťátko, tak bude z proutí řezat píšťaličky. Až bude pískat na píšťaly, tak bude s matkou mluvit.

Lilie

Umře panna na jaře a její přání je, aby ji nepohřbili na hřbitově, ale v zeleném lese. Na hrobě vyroste lilie. Pán vyrazí na lov a vidí laň, chce ji zabít, když místo ní, tam je lilie. Pán poručí sluhovi, ať ji vykope a vezmou ji s sebou na zámek, tam ať ji střeží. Druhý den v noci běží sluha za pánem, že vede lilie zvláštní řeči. Lilie povídá, že svit ji zabije. Pán ji nabídne, že si ji vezme za manželku. Vezmou se, mají syna. Jenže ho volají do služby. Musí odjet. Matka manželku u světla schválně nechala a ona zhynula, stejně tak i děťátko. Místo ní je zvadlá lilie. Manžel matku proklíná.

Dceřina kletba

Matka se ptá se dcery, proč je tak smutná. Ta ji řekne, že zabila své nemanželské dítě. Matka se jí ptá, co hodlá dělat. Dcera odpoví že, chce za to pykat, že se půjde oběsit. Vinní matku za to, že ji nezbraňovala. Hocha taky, že ji svedl. Kleje matku, aby nenašla pokoj v hrobě.

Věštkyně

Balada pojednává o tom, co bude dál s českým národem. Objevují se tam motivy kněžny Libuše, Přemysla Oráče a jiných historických událostech českého národa:

„Tu přijde kníže ve zlatě a nachu,

aby zaplatil starý dluh,

a vyndá na svět ze smetí a prachu

Přemyslův zavržený pluh.“

…

„Viděla jsem skálu nad řekou se pnoucí,