Marquez - Sto roků samoty

Amaranta Úrsula – energická, milá, zpočátku věrná svému muži, posléze bláznivě zamilovaná do Aureliana Babilonii, porodí dítě s prasečím ocáskem

Podrobný obsah:

Příběh začíná tím, že se Aureliano Buendía, stojící před popravčí četou, se rozpomíná na den, kdy ho jeho otec vzal k cikánům prohlédnout si led. Cikáni tehdy navštěvovali malou vesničku, čítající pouze několik domů, jménem Macondo pokaždé, když šli kolem. Vždy s sebou přinesli nějaký nový a zajímavý objev či vymoženost, a to převážně pan Melquíades. José Arcadio Buendía, syn zakladatele obce, byl vždy nadšený a ochotný zkusit nové věci od cikánů, například magnet, kterým chtěl najít zlato v zemi nebo dalekohled, kterým stále pozoroval oblohu až z toho málem onemocněl. Chodil stále ponořený do svých myšlenek, až jednou přišel ke společnému obědu a řekl své ženě, že je země kulatá jako pomeranč. Také lupa ho zaujala a dala mu námět k přemýšlení o vytvoření válečné zbraně pro sluneční válku. Melquiádes nechal pro Josého Arcadia v jeho domě postavit alchymistickou laboratoř se vším potřebným vybavením. Úrsula Buendíová neměla Melquíadese moc ráda, měla ho spojeného se zápachem rtuti, která jim vybuchla při nepodařeném pokusu. José Arcadio toužil poznat místo, odkud ty veliké vynálezy, s kterými přicházel Melquíades pochází. Jeho touha se zvětšila ještě více poté, co Melquíades přišel po několika měsících opět navštívit Macondo a místo starého, vrásčitého, bezzubého muže, jak ho dobře znali, spatřili o několik let mladšího, energického a plnochrupého mladíka. José Arcadio se tedy vydal na cestu, ale přišel pouze na to, že je Macondo obehnáno mořem a přemýšlel o odstěhování se někam jinam. Zabránila mu v tom ale Úrsula, která díky své ženské vychytralosti přivedla na svou stranu i ženy mužů, budoucích José Arcadiových spoluúčastníků cesty. Zůstali v Macondu a José Arcadio se začal lépe starat o své syny.

Starší se jmenoval José Arcadio a mladší Aureliano. Aureliano byl spíše samotářský a zvědavý, už když se narodil neplakal a měl otevřené oči, které se zkoumavě dívali na svět kolem sebe, to proto, že se v břiše už vyplakal. José Arcadio své syny naučil psát, číst, počítat a svými historkami jim rozvíjel jejich představivost. Při další návštěvě cikánů ve vesnici, tehdy, kdy šel José Arcadio ukázat synům led, dozvěděl se, že Melquíades zemřel.

Úshula s José Arcadiem byli bratranec se sestřenicí bydlící v jedné osadě. Měli se rádi a jejich sňatek byl samozřejmostí. Ursula se stále bála, že jejich budoucí děti budou mít prasečí ocásky, stejně jako se to stalo synovi její tety, který vykrvácel, když si ho nechal useknout. Stávalo se to pokaždé, když měli spolu dítě dva pokrevní příbuzní. Dlouho po svatbě nechtěla s José Arcadiem nic mít. Aby předešla tomu neštěstí, nosila kalhotky cudnosti přepásané ještě mnoha řetězy. Po Macondu se rozkřiklo, že je José Arcadio neschopný přivést svou ženu do jiného stavu. Jednoho dne vše vygradovalo při kohoutích zápasech, kdy si Josého Arcadia vzal do úst jeho protivník Prudencio Aguilar. Naštval se tak, že Prudencia probodl oštěpem a ještě ten večer donutil Úrsulu sundat si kalhotky. Od té doby vídali ducha Prudencia všude ve svém domě. Z toho domu se odstěhovali a když přecházeli hory narodil se Úrsule José Arcadio. Aureliano, narozený už v Macondu, byl spíše alchymista. Jednoho dne Úrsula nedopatřením viděla mužství svého staršího syna. Byla z toho v šoku a tak se svěřila své přítelkyni Pilar Ternerové, která vykládala karty. Jednou ho Pilar navštívila a José Arcadio se do ní zamiloval a toužil po ní. Svůj vztah museli tajit, a tak své sexuální zážitky líčil pouze Aurelianovi. Nakonec spolu čekali dítě.