Marquez - Sto roků samoty

Aureliano Segundo a José Arcadio Segundo byli zpočátku zcela stejní. S věkem se začali odlišovat a každý se věnoval svým činnostem. Několikrát si vystřelili z ostatních, když si prohodili znamení, podle kterých je poznávali. Spojovala je ale jedna žena jménem Petra Cotesová. Ona sama si myslela, že udržuje milostný vztah pouze s jedním z nich, ale nebylo tomu tak. Ale po nakažení pohlavní chorobou u ní zůstal pouze Aureliano Segundo. Jejich syn měl dostat jedno z jmen svých předků, Úrsula byla ale proti jejich rozhodnutí, nakonec svolila pod podmínkou, že ho vychová sama. Jmenoval se José Arcadio a chtěla, aby se z něj stal papež. Aureliano Segundo se oženil s Fernandou del Carpio, ale Petra Cotesová mu přinášela bohatství a plodnost dobytka díky jejich vášnivým setkáním. Fernanda se s tím ze začátku moc nesrovnala, ale později si zvykla. Fernandu del Carpio poznal Aureliano Segundo na krvavém karnevalu, který do Maconda přivezly francouzské dámy, jež se ve městě objevily díky José Arcadiovi Segundovi, když připlul s první a zároveň poslední lodí do Maconda. Chtěl vytvořit lodní dopravu, ale nepovedlo se mu to. Remedios, přezdívaná krásná, tento karneval vyhrála. Díky její kráse, se jí dvořilo spousta mužů. Ona sama působila spíš dětským dojmem. Ve svých 20 letech neuměla číst ani psát a po domě chodila nahá, protože jí to přišlo nejpřirozenější. Fernanda del Carpio byla vychovávaná jako budoucí královna a Buendíovi ji neměli moc rádi díky jejím mravům. Začala přetvářet jejich dům k obrazu svému. Její dcera a dcera Aureliana Segunda se jmenovala Renata Remedios. Úrsula chtěla, aby se jmenovala Remedios, Fernanda zase, aby se jmenovala Renata. Všichni jí ale říkali Meme. Fernandin otec svým vnoučatům vždy posílal velké bedny se svým majetkem. Děti se na ně vždycky moc těšili i přesto, že v nich nebyly žádné hračky. Jednou poslal Fernandin otec svou mrtvolu. Jednoho dne přišli k Buendíům Aurelianovy synové. Bylo jich přesně sedmnáct. Dozvěděli se o velkém jubileu, které chtěly Aurelianovi udělit hlavy státu v rámci kapitulace, ale on jen nad tím mávl rukou a té události si nevšímal. Při popeleční středě farář udělal všem 17 synům na čelo kříž z popela. Ten už ale nikdy nemohli smýt. Aureliano Triste, jeden z Aurelianových synů, zůstal v Macondu a založil továrnu na led. Jeho vzdálený bratr Aureliano Centeno se k němu později přidal a objevil základ zmrzliny. Aureliano Triste začal opravovat dům, v němž žila Rebeca. Všichni se mysleli, že už je dávno mrtvá, ale ona stále přežívala. Aureliano Triste nakonec vybudoval v Macondu želenici, po které jela poprvé žlutá lokomotiva. Macondo bylo zaplaveno novými technickými objevy. Do města přijíždí Mr. Herbert, který cestoval za pomocí spoutaných balónů. U Buendíů ho pohostili banánem a on se rozhodl z Maconda udělat plantážní městečko plné banánových plantáží. Do Maconda přijelo spoustu cizinců, kteří si začali stavět domy všude kolem. Radost z nově nabývajících lidí měla pouze Úrsula a Aureliano Segundo. Krásná Remedios přiváděla může k zoufalství a ke smrti. Úrsula si uvědomila, že ona je ztělesněním spíše smrti, než lásky. Za nejvíce vnímavou ji považoval pouze Aureliano. Jeji tělo nakonec odnesl vítr a krásná Remedios byla nanebevzatá. Aurelianých 16 synů bylo zabito díky Aurelianově výhružce, že jednou ozbrojí všechny své syny. Rozčílila ho vláda, která rozsekala nevinného chlapce i s dědečkem.Díky popelavým křížům nebyl problém Aurelianovy syny ve světě najít. Aureliano chtěl rozpoutat další válku. Úrsula časem oslepla, ale nikdo si toho nevšiml. Ona sama nechtěla, aby to někdo zpozoroval, protože by si připadala jako budižkničemu. Měla více času na přemýšlení a zamýšlela se nad svou rodinou. Došlo jí, že Aureliano nezapomněl na své city díky válce, ale proto,že nikdy žádné city neměl, neuměl totiž milovat. Amaranta milovala, ale její strach z lásky byl daleko silnější než její tužby. Jedinou odvážnou z jejich rodiny, i když vůbec nebyla Buendíová, byla Rebeca. Dokázala odejít a být šťastná. Úrsula měla chuť se vším přestat a vzbouřit se, ale nakonec vypustila jen pár sprostých slov. Raději vypravila Josého Arcadia na cestu do Říma a Meme byla poslána do klášterní školy. Jednoho dne Meme pozvala k Buendíům svých 68 kamarádek a 4 jeptišky. V domě se pořád stále jenom jedlo. Jenom dokončili snídani, mohli začít s večeří. Bylo jich takové množství, že se na všechno stála fronta. Úrsula se tedy rozhodla, že jim nechá udělat 68 zlatých nočníků. José Arcadio Segundo trávil svůj čas v Melquíadesově pokoji, který jakoby zázrakem nebyl vůbec poznamenán zubem času, a vedl s ním rozhovory. Viděli ho jenom někteří vyvolení a ostatní si mysleli, že mluví sám se sebou. Aureliano Buedía se odřízl od zbytku rodiny a vyráběl zlaté rybičky stále dokola. Snažil se si rozpomenout na nějaký zážitek z dětství a v domnění, že mu to snad pomůže, se vydal do cirkusu. To mu ale nepomohl a ještě ten den umřel. Fernandě del Carpio, i přesto, že Aureliano Segundo byl s Petrou Cotesovou, si občas plnil své manželské povinnosti, se narodila dcera Amaranta Úrsula. Svou pozornost ale rozdělila mezi svou dceru a dopisy neviditelným doktorům. Myslela, že ji vyléčí, ale díky svému nepřesnému popisování příznaků, aby se nepropadla hanbou, jí nikdy přesně neřekli, co ji trápí. Meme cítila odpor ke své matce a táhlo ji to k pití. Začal se o ní více starat její otec Aureliano Segundo. Brával ji do kina a zabavoval ji, aby se neupila k smrti. Začala na ni ale žárlit Petra Cotesová. Mezitím umřela Amaranta. Zjistila, že její den úmrtí nastane právě v den, kdy dokončí rubáš. Pletla ho původně pro Rebecu, protože si myslela a doufala, že umře první, ale nakonec to byla Amaranta, kdo odešel na onen svět. Pochopila svůj úděl, a tak se rozhodla, že s sebou vezme dopisy pro mrtvé od svých pozůstalých. Úrsula od Amarantiny smrti jenom ležela a jen Santa Sofie de la Piedad se o ni starala. Ursula ačkoliv ležela, stala se vnímavější a zjistila, že je Meme zamilovaná. Její vyvoleným byl Mauricio Babilonia. Byl to dělník na plantáži a jeho přítomnost vždy dotvářeli žlutí motýlci. Fernanda byla proti jejich vztahu, proto se museli scházet tajně. Mauricio byl nakonec stejně postřelen, protože Fernanda měla podezření, že jí někdo krade slepice, ačkoliv věděla, že za Meme chodí právě Mauricio. Ten vlivem poranění ochrnul a umřel osamělý. Nikdy se nedozvěděl, že Meme čekala jeho dítě. Vlastně nikdo netušil odkud se přesně vzal Aureliano, o kterého se Fernanda starala. Aby se vyhnula ponížení, vymyslela si, že ho našla v košíku v řece. Meme mezitím odešla do kláštera. José Arcadio Segundo se stal vůdcem dělnické stávky v plantážích. Na jednom shromáždění na nádraží začala jejich opozice střílet. Zabili mnoho lidí a zranili i Josého Arcadiu Segunda. Probudil se až ve vlaku plného mrtvol. Když se mu podařilo vyskočit z vlaku zjistil, že má minimálně 200 vagonů, což by dělalo kolem 3000 mrtvých. Nikdo mu ale nechtěl věřit. Opozice nakonec řekla, že podepíše příměří až přestane pršet, do té doby se nebude na plantážích pracovat. José Arcadio Segundo se schovával u Melquíadese v pokoji. Když prohledávali dům Buendíů vojáci, aby ho našli, v Melquíadesově pokoji viděli jen samé pavučiny a prach. José Arcadio Segundo se začal věnovat Melquíadevým spisům.