Marquez - Sto roků samoty

Macondu hrozila válka. Objevili se rozepře mezi liberály a konzervativci. Vojáci začali zabavovat lidem zbraně, včetně kuchyňských nožů každé hospodyně, co se jim samozřejmě nelíbilo. Aureliano byl zatažen do spiknutí, ale soudce ho nakonec odřízl. Válka vypukla a Macondo bylo obklíčeno. Pod vedením Aureliana bylo zbaveno teroru a on sám se stává generálem na liberální straně. Vyvolal 32 povstání, ale ve všech byl poražen. Všude po světě po sobě zanechal 17 synů se 17 různými ženami. Mezitím v Macondu vládl Arcadio. Byl to nejkrutější vládce, kterého nakonec svrhla sama Úrsula, když viděla jeho zvěrstva na lidech, a ujala se vlády sama. Připadala si hrozně osamělá a tak si chodívala popovídat se svým mužem sedícím pod kaštanem. Pietro Crespi si po stálých nezdarech ukořistit Amarantinu ruku podřezal žíly. Úrsula ho měla velmi ráda, a tak si jeho tělo vystavila v domě. Amarantu tížilo černé svědomí, spálila si proto ruku o plotnu a do konce svého života nosila dlaň ovázanou v černém obvaze. Smrt Melquíadese nejvíce oplakal Arcadio. V jeho dospělosti toužil po své matce Pilar Ternerové, ačkoliv nevěděl, že je to jeho matka. Ta za ním ale poslala Santa Sofii de la Piedad. Byl s ní spokojený a jedině v jejím náručí cítil jistotu a bezpečí. Narodila se jim dcera. Arcadio byl po dobytí Maconda konzervativci odsouzen k smrti a jeho posledním vysloveným přáním bylo, aby se jeho dítě jmenovalo José Arcadio po pradědečkovi nebo Ursula po prababičce, ačkoliv k nim neměl během života nijak pevný a vřelý vztah. Do Maconda se také vrátil Aureliano, ale jako zajatec a odsouzenec k smrti, jeho život mu ale nakonec zachrání jeho bratr José Arcadio. Ursula vzala Santu Sofii de la Piedad k sobě, děvčeti dali jméno Remedios, tak si to přál i Arcadio, ale nestihl své přání vyslovit, a dvojčatům, která se narodila po Arcadiově smrti, dali jména José Arcadio Segundo a Aureliano Segundo. Starala se o ně Amaranta. José Arcadio s Rebecou se odstěhovali do domu Arcadia. José Arcadio a jeho smrt se stala pro Rebecu i ostatní záhadou. Rebeca slyšela pouze výstřel a o smrti syna se Ursula dozvěděla díky praménku krve, který přes téměř celé Macondo doputoval až k ní do kuchyně. Jeho mrtvola páchla střelným prachem i přesto, že se ji snažili vymydlit i vyvařit snad úplně ve všem. Rebeca se od jeho smrti zaživa pohřbila v jejich domě. Nevycházela a nekomunikovala s okolím, starala se o ni pouze služka. Aureliana Buendíu, jež byl stále pod nátlakem a hrozbou o jeho život, zachránila Úrsula před otravou, kterou mu nepřímo předpověděla Pilar Ternerová. Sám Aureliano měl občas vidiny už od svého útlého věku. Začal vést další válku všude možně po světě. Jeho dlouholetý přítel Gerineldo Marquéz se stal správcem Maconda a už v minulosti vyznal svou lásku Amarantě. Bylo to ale v nesprávnou dobu, protože tehdy byla zakoukaná do Pietra Crespiho. Ale když byl Gerineldy Marquéz ve vězení, oblíbila si ho. Začala vyhledávat jejich společné odpoledne strávené nad čínskými šachami, ale když přišel s nabídkou k sňatku, odmítla ho. José Arcadio, sedící stále u kaštanu, zemřel. V den jeho pohřbu z nebe padalo tak obrovské množství žlutých kvítků, že je musely odhazovat lopatami. Aureliano José se společně s Amarantou stali tichými spojenci. Tiše spolu laškovali a zacházelo to i v odvážné kousky, dokud je málem nepřistihla Úrsula. Amaranta si uvědomila, že to tak dál nejde a Aureliana Josého odmítala. Odešel tedy do kasáren. Během války se dostal do zajetí, ale když se mu podařilo utéci, vrátil se zpátky do Maconda. Tam se městečku dařilo skvěle, pod vedením generála Moncada. Aureliano José se začal s Amarantu opět stýkat. U domu Buedíů se během několika let zastavilo mnoho žen se svými syny. Bylo jich přesně 17, a byli to synové generála Aureliana Buedíi. Aureliano José byl omylem zastřelen konzervativci a Aureliano se vrátil zpátky do Maconda a začal tam s revolucí. Byl zabit i Moncado. Aureliano se pomalu stával bezcitným strojem díky svým výčitkám svědomí. Chtěl dokonce nechat zabít Gerineldiho Marquéze, ale po výhružce Úrsulou, že ho zabije, pokud se Gerineldiho dotkne, tak neučinil. Nakonec se rozhodl ukončit válku. Lidé z Maconda plivali po jejich domě. Aureliano musel ještě odejít z domu, což trápilo jak jeho, tak i Úrsulu. On sám se snažil vzpomenout na hezké chvíle, které prožil se svou rodinou a s Remedios, ale všechno mu z hlavy vyhnala válka. Odjel tedy podepsat kapitulaci. Na setkání ji podepsal jako poslední a když tak učinil, postřelil se přímo do srdce, v domnění, že ukončÍ svůj život. Ale kulka prošla skrz a nepoškodila žádné orgány, bylo jeho jediné zranění z války.