DOBA NÁRODNÍHO OBROZENÍ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Českou expedici dále vedla vdova Jenovéfa a především syn Václav Radomil, avšak po třech letech, kdy se firmě vedlo velmi špatně, přišel v roce 1811 finanční krach. Nakladatelský a knihkupecký sklad byl prodán A. Landfrasovi (o něm dále v textu), který po vyprodání zásob některé tituly dvakrát až třikrát úspěšně dotiskoval.
Obrozenečtí nakladatelé a knihkupci
Roku 1793 přišel do Prahy ze středoněmeckého Halberstadtu tehdy třicetiletý Bohumil Haase. Ponejprv začal pracovat v Jeřábkově tiskárně, kde si za rok pronajal jeden knihařský lis a v roce 1798 díky svým obchodnickým dovednostem mohl koupit tiskárnu celou. V roce 1806 rozšířil svou činnost o obchodování s papírem, založil nakladatelství a zmodernizoval tiskárnu zavedením nové polygrafické techniky. Haase tak připravil půdu pro své čtyři syny, kteří po otcově smrti v roce 1824 podnik dále rozvíjeli pod názvem „Synové Bohumila Haase”, zejména v oblasti nakladatelské a vydavatelské. Firma spolupracovala s mnoha českými obrozenci, především s Čelakovským, Sabinou, Vinařickým, Hankou, Nepomukem Štěpánkem, Lindou a dalšími. Ti zde vydávali svá díla i překlady cizojazyčné literatury a redigovali noviny a časopisy vycházejících pod touto hlavičkou, nebo do nich přispívali. Z nich jmenujme Světozor, Pražské noviny, Českou včelu, obrázkový časopis Poutník, nebo Tylovy Sedlské noviny, jejichž popularita mu vynesla zvolení za poslance do říšského sněmu.
K nejvýznamnějším edičním počinům patří trojdílné vydání Miltonova eposu Ztracený ráj v překladu Josefa Jungmanna sbírky národních písní s ilustracemi Josefa Mánesa. Mimoto vydávali kalendáře a mnoho dalších žánrů. Tiskli také pro balkánské Slovany. Při tiskárně zde byla zřízena písmolijna, která podle návodu a pod dohledem Hanky a Šafaříka vyráběla slovanská písma cyrilská a hlaholská. V roce 1806 otevřeli první knihkupectví na Staroměstském náměstí, roku 1813 koupili Krausovo knihkupectví v Lázeňské ulici na Malé Straně a roku 1843 zřídili půjčovnu knih, jejíž první katalog obsahoval 16 000 titulů (!), rozdělených do několika oddílů. Českých titulů katalog obsahoval pohříchu málo, pouhých 227 jich bylo zařazeno až v desátém oddíle. Většina knih byla německá. Tato nevyváženost provázela celou historii firmy. Na jednu stranu spolupracovali s mnoha buditeli, na druhou stranu si na ně sami obrozenci stěžovali, že málo přijímají a vydávají české rukopisy.
Po smrti původních majitelů podnik několikrát vyměnil své vlastníky, postupem času nakladatelskou a vydavatelskou činnost vytlačovala aktivita tiskárenská, firma se stala ryze německou a nakladatelské působení omezila výlučně na obrázkové knížky s nepatrným textem, nebo zcela bez textu. Existenci firmy můžeme sledovat až do roku 1945, kdy z pochopitelných důvodů - jako německá firma - zanikla.