Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Konkurence

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (71 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

7. + 8. + 9. Konkurence = proces střetávání různých většinou protichůdných zájmů tržních subjektů; je podmínkou pro správné fungování trhu; má-li existovat konkurenční prostředí musí se trhu zúčastnit alespoň dva tržní subjekty 1)konkurence napříč trhem = konkurence mezi nabídkou a poptávkou 2)konkurence na straně poptávky = konkurují si poptávající(nedostatek zboží = roste konkurence) 3)konkurence na straně nabídky = konkurence mezi vyrábějícími a)cenová = konkurují si cenou b)necenová = lepší kvalita výrobků; širší podmínky prodeje; reklama; dobré jméno firmy(GOOD WILL) Dělení konkurence podle charakteru tržního prostředí: 1)konkurence dokonalá = teoretický příklad(všichni mají stejné podmínky); co se týče výrobců, každý dodává pouze část celkové nabídky; volný vstup do odvětví; výrobky jsou všechny stejné - jednotlivec na trhu nemůže ovlivnit tržní cenu  PRICE TAKER (cenový příjemce)  platí pro jednu firmu  platí pro celé odvětví Př.Firma vyrábí v podmínkách dokonalé konkurence. Má denní příjem TR= 10000 Kč. Na této úrovni firma maximalizuje zisk. AC=20 Kč MC=40 Kč AVC=15 Kč Q=? TP=? (celkový zisk) a) TR=P*Q 10000=40*Q Q= 250 b)zisk=TC-TR (P-AC)*Q (40-20)*250=5000 - platí pro dokonalou i nedokonalou k. zlaté pravidlo maximalizace zisku -dokonalá konkurence vykazuje : a) výrobní efektičnost (=minimalizace nákladů pro vyšší zisk) b) alokační (=všichni spotřebitelé na trhu jsou spokojeni) Předpoklady modelu dokonalé konkurence: 1. - na každém trhu existujevelký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný není natolik silný, aby mohl ovlivňovat cenu nebo output odvětví 2. - všechny statky jsou homogení 3. - na všechny trhy je volný vstup a výstup 4. - všichni výrobci a spotřebitelé majídokonalé informace o cenách a množstvích směnňovaných na trhu 5. - firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci uspokojení svých potřeb pozn:Někteří autoři zdůrazňují volný přístup firem k informacím o technologii Může dojít k situaci kdy firma v dokonalé konkurenci přejímá cenu (price taker). Její rozhodování se v takovém případě omezuje na rozhodování o objemu outputu a o množství inputů, které hodlá koupit. 2)konkurence nedokonalá = v centru pozornosti od třicátých let a) MONOPOLNÍ (monopolistická) b) OLIGOPOL c) MONOPOL ada) – v odvětví hodně malých výrobců; jeden výrobce neovlivňuje celkovou tržní situaci; výrobky jsou podobné; výrobce si určuje cenu; nejjemnější forma nedokonalé konkurence; je nejvíce výrobně a alokačně efektivní; blíží se monopolu tím, že si určují cenu a dokonalé konkurenci tím, že je jich hodně a mají podobné výrobky (jsou SUBSTITUTY) adb) – na trhu působí několik málo velkých firem, které jsou na sobě závislé; značné bariéry vstupu - oligopol typuA výrobek je identický (benzínky) - oligopol typuB výrobek je diferencovaný (letecké společnosti) Cournotův model (CM) - je založen na předpokladu, že v odvětví existují pouze dvě firmy (tzv.DUOPOL), vyrábějící homogenní produkt. Východiskem CM je představa, že 1.firma považuje při svém rozhodování o velikosti outputu, output 2.firmy za konstantní. Čili, že každá z firem v duopolu předpokládá, že její konkurent nebude reagovat na změnu jejího produktu směnou svého vlastního outputu. Model se zalomenou poptávkovou křivkou - tento model vznikl jako reakce na potřebu vysvětlit tendenci ke strnulým (rigidním) cenám, které se projevovaly na některých oligopolních trzích. Základem tohoto modelu je myšlenka že pokud jedna z firem oligopolu sníží cenu, učiní tak i ostatní firmy. Pokud však jedna z firem přistoupí ke zvýšení ceny, ostatní firmy tento krok nenásledují. Oligopol s dominantní firmou - typická dominantní firma je představována vertikálně integrovanou společností, jejímž jedinými konkurenty jsou četné menší firmy na tzv. konkurenčním okraji, neschopné svými rozhodnutími o outputu či ceně zásadně ovlivnit trh. Vzácněji je dominantní firma v odvětví doplněna několika středními firmami a větším množstvím malých firem. Podstatné je, že firmy nacházející se na konkurenčním okraji se chovají jako dokonale konkurenční firmy: za cenu určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem outputu a jejich individuální poptávková křivka je proto při dané ceně horizontální. Oligopol s cenovým vůdcem - cenová politika firem v oligopolu může být koordinována i v případě, že neexistuje jedna dominantní firma. V postavení cenového vůdce, jehož cenovou politiku sledují ostatní firmy oligopolu, může být firma, která je největší v odvětví, má nejnižší náklady, má tradici, zvučné jméno apod. Vzájemná závislost firem, typická pro oligopolní tržní strukturu, nutí každého z výrobců v odvětví pečlivě zvažovat jednak svou vlastní strtegii, jednak reakci ostatních firem v odvětví na svá vlastní rozhodnutí. Proto se při určování nejlepší aktivity dané firmy a jejich konkurentů tzv.optimální řešení konfliktu mezi zájmy firem v oligopolu. adc) – nejvyostřenější forma konkurence(TELECOM); jedna firma, která má výhodu; výsadní postavení subjektu, který má výhodu v určité oblasti trhu Charakteristické znaky monopolu: 1.činnost jediného výrobce v odvětví 2.existence překážek ve vstupu do odvětví 3.výroba diferencovaného produktu 4.individuální a tržní poptávka je totožná 1.Přirozený monopol případ, kdy tržní poptávku může uspokojovat pouze jedna firma s nižšími náklady, než kdyby bylo v odvětví více menších firem(výtěz cennové války) 2.Kontrola zdrojů, nezbytných pro výrobu, jednou firmou např. firma ALCOA - před 2.sv.v. kontrolovala všechny zdroje bauxitu a byla proto jediným výrobcem hliníku v USA 3.V důsledku mimotržních okolností, nejčastěji v důsledku zásahu státu do ekonomiky stát může udělit určité firmě právo vyrábět určitý statek, respektive prodávat ho v určité oblasti. "Cenou", kterou firma za takto udělené výhradní právo platí, bývá zpravidla její souhlas s regulačními opatřeními státu, týkajícími se jejího chování 4.Právní restrikce v podobě patentů, ochrany práv autorů apod. Cenová diskriminace - podstatou je prodej rozdílné

Témata, do kterých materiál patří