Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Marketing

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (76,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

MARKETING Pojemmarketing Nauka o trhu (společenskovědní disciplína) Proces řízení zajišťující poznání, předvídání, ovlivňování a uspokojování potřeb zákazníka to tak, aby byly efektivním způsobem dosaženy cíle firmy = zisk Marketing = způsob řízení hospodářské činnosti pomocí trhu Pojemřízení Usměrňování prvků a činnosti v soustavě ke stanovenému cíli Cíl marketingu Zajistit co nejúspěšnější prodej našich výrobků a služeb a tím i trvale příznivý zisk Marketing vychází z trhu – průzkum poptávky Přetváření současné poptávky v poptávku budoucí Musí odhalit, jak se bude poptávka měnit a o jaké výrobky a služby bude na trhu zájem v blízké i vzdálenější budoucnosti (tyto poznatky musí firma neustále promítat do výrobních programů a programů služeb) Marketing zabezpečuje včasné změny v souladu s vývojem změn na současném i budoucím trhu Potřeby lidí – neustále se mění, marketing pomáhá tyto změny předvídat a tím umožňuje provést včasné změny Metody ovlivňování potřeb = ovlivnění celého trhu Ovlivňuje vytváření nových výrobků a služeb Musí podporovat prodej a mít možnost ovlivňovat ceny Podnikatelské koncepce = historie vývoje marketingu Výrobní (1900 – 1920) Nejstarší historická koncepce, najdeme ji i dnes Henry Ford (1. kdo zavedl pásovou výrobu), Tomáš Baťa Základní myšlenka: „Čím levnější výrobek, tím lépe se prodá a to i bez znalosti konkrétní potřeby zákazníka.“ Zaměření na racionalizaci a produktivitu ve výrobě = zlevnění výrobků, masová výroba a odbyt Výrobková (1920 – 1940) Období přípravy a propuknutí světové hospodářské krize (nezaměstnanost, lidé nemají peníze) – podnikatelé se zaměřují na movité zákazníky – méně výrobků, individuální požadavky Kupující dává přednost kvalitnějším výrobkům i při vyšší ceně Soustředění na technickou úroveň výrobků a inovaci Zdroj zisku = vyšší ceny Základní myšlenka: „Kvalitní zboží si svého zákazníka vždy najde.“ Prodejní (1940 – 1950) Období po 2. sv. válce Obnova hospodářství, mass media – rozhlas, tisk, televize – obrovský rozmach Základní myšlenka: „Výrobek, i když je kvalitní a cenově dostupný, tak se neprodává sám, ale je na trhu mnohem úspěšnější, pokud je podpořen reklamou.“ Reklama – účinně se využívala, ale zároveň docházelo až k přeceňování reklamy Marketingová (1950 – 1970) Státy zničené válkou obnovily hospodářství Hospodářský růst začíná narážet na hranice koupěschopné poptávky (trh je nasycený – krize z nadvýroby) Nové principy: „Poznejme naše zákazníky, jejich potřeby a možnosti a teprve pak vyrábějme.“ „Pokud zákazníkům vyhovíme lépe než konkurence, budeme úspěšní.“ → zákazník se bude vracet Sociální (1970 – současnost) Nejnovější vývojový stupeň marketingu Odrazem uvědomování si širších společenských zájmů a dopadů výroby a spotřeby, především do oblasti živ. prostředí, etiky, sociálních vztahů… Rozhodování podniků – zahrnuje další společenské zájmy Marketing x Prodej Marketing Komplexní, široce pojatý proces, který zahrnuje mnoho činností: průzkum potřeb zákazníků, ovlivňování potřeb, poznání konkurence, distribuce, … Zasahuje do všech oblastí podnikání (personální činnost, investice) Není to samostatná činnost Prodej Jedna z činností podniku Průzkum trhu V tržní ekonomice je větším problémem prodat než vyrobit Metody průzkumu trhu: „Od stolu“ „V terénu“ Průzkum „od stolu“ Přehled cen, výkyvy prodeje v sezónách, životnost zboží, účinnost propagace… Průzkum „v terénu“ Obyvatelstvo Motivy – proč zákazníci kupují výrobky, výrobky odrážejí jejich přání, zvyklosti… Snaží se odpovědět – co se má prodávat, kde, komu, kolik, jak, kdy a za kolik Zboží Zkoumáme užitkovost výrobku a jeho kvalitu, cenu, vnější vzhled, balení Konkurence Sledujeme, jakými metodami pracuje, zda bude rozšiřovat nebo omezovat nabídku… Segmentace trhu podnikatelé se musí zaměřit na skupiny zákazníků rozlišujeme zda jde o: Trh spotřební - prodáváme především obyvatelstvu Trh firem - dodávky materiálu, strojů, staveb Rentabilita Konkrétní forma ukazatele efektivnosti, v němž výstupem je vždy zisk a vstupem nějaká ekonomická veličina, jejíž rentabilitu vypočítáváme Hodnotíme rentabilitu nákladovou, majetkovou, mzdovou… Nákladová rentabilita = zisk : vlastní náklady Struktura trhu Zjistíme průzkumem trhu, struktura výrobků nabízených na trhu Na základě průzkumu můžeme posuzovat poptávku Pokoušíme se zjistit náklady výrobců na výrobu konkurenčních výrobků – opatření k ovlivňování prodeje Od průzkumu trhu se odvíjejí všechny podnikové činnosti: průzkum trhu, aplikace poznatků ve výrobě, výroba v souladu s trhem, propagace a reklama, … MARKETING OVLIVŇUJE VEŠKEROU ČINNOST PODNIKATELE CÍL VEŠKERÉ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI = ZISK Průzkum spotřebitelské poptávky Činitelé určující poptávku: užitečnost a kvalita výrobku, cena výrobku, příjmy kupujících, záliby kupujících, velikost a kvalita reklamy… Cena výrobku Nejvýraznějším činitelem v poptávce po určitém výrobku nebo službě Čím vyšší cena, tím méně se ho prodá a naopak, čím nižší je cena, tím více se ho prodá Závisí na cenové pružnosti poptávky Cenová pružnost poptávky Spotřebitel reaguje na zvýšení i na snížení Cenová pružnost = změna požadovaného množství (v %) : změna ceny (v %) Poptávka může být: Cenově elastická Zvýšení ceny o 1 % - snížení poptávky o více jak 1 % Snížení ceny o 1 % - zvýšení poptávky o více jak 1 % Cenově neelastická Zvýšení ceny o 1 % - snížení poptávky o méně než 1 % Snížení ceny o 1 % - zvýšení poptávky o méně jak 1 % Důchodová pružnost poptávky Na změnu poptávky mají vliv i příjmy Důchodová pružnost = změna požadovaného množství (v %) : změna v důchodech (v %) S růstem mezd se poptávka přesouvá na kvalitnější a hodnotnější druhy zboží Vnitrostátní obchod Představuje obchodní činnost podniků na území ČR činnost maloobchodních, velkoobchodních podniků a podniků cestovního ruchu Obchodní činnosti Podle směru pohybu zboží Vnitrostátní obchod – uvnitř jednoho státu Vnitrounijní obchod – mezi členskými státy EU Mimounijní obchod – mezi EU a třetími zeměmi Podle určení Velkoobchod – VO Maloobchod – MO Podle

Témata, do kterých materiál patří