Trh a tržní mechanismus

výhodu; výsadní postavení subjektu, který má výhodu v určité oblasti

trhu

Organizační struktury pomocí nichž se realizují monopolní výhody

1) KARTEL = dohoda výrobců téže produkce o cenách; rozdělí si trhy; o

přidělení výrobních kvót; zúčastněné firmy si uchovávají svou

odbytovou a výrobní samostatnost; může mít podobu tajné dohody

hlavně v zemích, kde je protikartelový zákon(USA)

2) SYNDIKÁT = zase se sdružují výrobci; výrobní samostatnost firmy je

zachována, ale odbyt je organizován pomocí syndikátu a jeho

obchodní sítě

3) TRAST = má podobu akciové společnosti; sdružené firmy nemají výrobní a

odbytovou samostatnost; navenek vystupuje jako jednotná firma

na kapitálovém propojení

- můžeme ho rozdělit na: a) horizontální trast = spojují se firmy téhož

odvětví

b) vertikální trast = KONBINÁT – každá firma

vyrábí jinou součástku

4) KONCERN = firmy jsou formálně nezávislé, ale jsou ovládány

prostřednictvím finanční kontroly

5) KONGLOMERÁT = vyšší stupeň koncernu

příčiny vzniku : - určitá firma může dosáhnout nižších nákladů na výrobu

než jiná

- některá firma může kontrolovat přírodní zdroje

- jako státní rozhodnutí

- vlastnictví patentů(technologických atd.)

MONOPSON = jeden kupující

monopol + monopson = BILATERÁRNÍ MONOPOL

Zdroje tržních nedokonalostí

- trh je nejúčinnějším nástrojem, který koordinuje využívání vzácných

zdrojů

- na druhé straně má ale trh také určité nedokonalosti:

- Soukromý statek = výrobce může omezit použití pouze pro spotřebitele,

který je ochoten za něj zaplatit; pokud se

spotřebitel rozhodne, že tento statek bude

spotřebovávat, bude snižovat možnost nákupu jiným

- v dnešní době stát vstupuje do hospodaření a vedle soukromých fungují i

statky veřejné; ze spotřeby veřejného statku nemůže být nikdo vyloučen, i

když si za ten statek nezaplatil (např: pouliční osvětlení; armáda;

policie)

EXTERNALITY = a) pozitivní = přináší spotřebiteli užitek, aniž by za něj

musel zaplatit

b) negativní = např.znečištění přináší újmu spotřebiteli,

aniž je za to odškodněn

Příklad

Pouliční prodavač knih má roční účetní zisk 150 000 Kč, kdyby se stal zaměstnancem obchodu s knihami dostal by roční mzdu 70 000 Kč a svoje prodejní místo by pronajal rovněž za 70 000 Kč ročně.

Jeho příjem z alternativního užití imputů (práce a půdy) by byl 140 000 Kč. Ekonomický zisk je rozdílem mezi účetním ziskem a příjmem z alternativního užití zdrojů v uvedeném příkladě.

150 000 - 140 000 = 10 000

Kdyby jeho roční účetní zisk dosáhl výše 100 000 Kč, pak by utrpěl ztrátu 40 000 Kč, v případě, že by roční účetní zisk byl 140 000, pak by se jeho ekonomický zisk rovnal nule.

Nulový ekonom. zisk - znamená, že imputy svým fungováním

přinášejí tolik, kolik by přinášeli

svým nejlepším alternativním užitím.