Ekologické zemědělství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vytvoření společného trhu pro všechny zemědělské produkty při společných cenách, tzn. vytvoření jednotného trhu pro zemědělské výrobky bez celních bariér a národních dotací. Ceny zemědělských komodit měly být nadále určovány administrativně, nikoliv tržně.
Zvýhodnění zemědělské produkce EU před zahraničními výrobky. Zemědělský sektor EU začal být chráněn vysokými cly uvalenými na dováženou produkci, což znamenalo zdražování dováženého zboží. Současně se začal subvencovat export tak, aby zemědělská produkce EU mohla být konkurenceschopná na zahraničních trzích.
Finanční solidarita - náklady SZP jsou hrazeny ze společného rozpočtu a o zemědělské politice rozhodují orgány EU.
Kladným důsledkem SZP bylo to, že SZP pomohla zvýšit produkci a zajistila dostatek potravin pro všechny občany. Zemědělci si díky SZP udrželi své příjmy, zůstali na venkově a osídlení venkova tak bylo zachováno.
Naproti tomu negativní účinky koncepce SZP představovaly následující aspekty. SZP garantovala minimální ceny pro většinu zemědělské produkce, což postupně vedlo k velké nadprodukci. Na domácím trhu nenacházelo zboží odbyt. Bylo nutné dotovat skladování přebytků a jejich export. Současně narůstaly výdaje na financování zemědělství a zvyšovaly se i ceny zemědělských výrobků. Zahraniční zboží začalo tak být levnější, takže v mnohých komoditách opět převážil dovoz, což bylo v rozporu se zásadami SZP. Velkým negativem masivního dotování zemědělské produkce bylo i následné používání vysokých dávek minerálních hnojiv a pesticidů, k čemuž tato dotační politika nemálo přispívala. Jednoduše shrnuto, ochranná opatření SZP vedla k tomu, že se v EU začalo vyrábět mnoho za vysoké (intervenční) ceny.34
Pro financování SZP byl ustaven tzv. Evropský zemědělský orientační a záruční fond ( EAGGF). Co se týče podílu na výdajích plynoucích z rozpočtu EU, SZP představuje dodnes největší položku z celkových výdajů EU. V roce 1980 činila výše podílu SZP 72,3 % všech výdajů evropského rozpočtu, což se v návaznosti na stále rostoucí výši finančních prostředků plynoucích do zemědělství stalo neudržitelným. Od 80. let se vlády členských zemí snaží o zastavení tohoto trendu a postupném snižování tohoto podílu.To se skutečně podařilo, v roce 1990 klesl podíl zemědělství na 58 % všech výdajů rozpočtu. V roce 2001 byla vydána méně než polovina celkových výdajů. V roce 2005 tvořily výdaje na zemědělství cca 43 % rozpočtu EU.
Proces reformace SZP
Na sklonku 80. let začalo být zřejmé, že SZP potřebuje změnu celkové filozofie. Na změnu koncepce subvencování evropského zemědělství tlačil také i významný vnější vliv. Od roku 1992 proto probíhá reforma SZP, která ještě zdaleka není dokončena.