Ekologické zemědělství

1. Třetí reforma

V roce 2003 byla v Lucemburku schválena zásadní reforma SZP. Reforma zahrnuje dvě oblasti – horizontální a tržní opatření. Platnost nabývá postupně od roku 2005 do roku 2007. Reforma zcela mění způsob, jakým EU podporuje zemědělský sektor. Nová Společná zemědělská politika směřuje ke spotřebitelům a zároveň poskytuje zemědělcům v EU volný prostor k tomu, aby produkovali, co si žádá trh. Změna se týká způsobu poskytování dotací.

V rámci horizontálních opatření dojde k tomu, že dotace se budou vyplácet nezávisle na objemu výroby, kvalita produkce bude upřednostněna nad její kvantitou. Zavádí se totiž institut jednotné platby na plochu ( Single Payment Schneme – SPS) s možností ponechání částečné vazby na produkci na základě rozhodnutí členské země. Poskytování dotací bude dále vázáno na plnění standardů ochrany životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin, veřejného zdraví, pohody zvířat a správné zemědělské praxe na úrovni farmy Jde o plnění 18 směrnic EU, tzv. cross-compliance35.

V důsledku modulace, tzn. snížení přímých plateb větším farmám ( farmy s příjmem nad 5000 EUR/rok) a jejich přesunu do II. pilíře ( rozvoj venkova) budou mít zemědělci k dispozici více peněz na programy související s životním prostředím, kvalitou produkce a rozvojem venkova. Dalším z horizontálních opatření je zavedení zemědělského poradenského systému, které je do roku 2006 dobrovolné a od roku 2007 jej má členský stát nabídnout zemědělcům, v roce 2010 pak Rada rozhodne o jeho povinném zavedení.

Novým horizontálním opatřením v rámci rozvoje venkova je podpora těch výrobců, kteří respektují standardy a kteří chtějí zlepšit kvalitu potravin, podpora využití poradenského systému, podpora mladých farmářů, zvýšení účasti na agroenvironmentálních opatřeních v určitých oblastech ( ze 75% až na 85%) a náhrada za ušlý zisk u soukromých vlastníků lesa.

Tržní opatření reformy SZP jsou v mnoha aspektech pokračováním již zmíněné Agendy 2000. Agenda 2000 definovala reformu převážně formou snižování administrativních cen a nahrazování částečnou kompenzací vzniklé újmy. Tržní opatření se týkají obilovin, rýže, bramborového škrobu, sušených krmiv, ořechů, mléčných výrobků a hovězího masa a úprav půdy vyjmuté z produkce. Např. u másla má v průběhu let 2004 – 2007 dojít ke snížení intervenčních cen v prvních třech letech o 7% a v dalším roce o 4%. U bramborového škrobu 60% přímých plateb zůstává vázáno na produkci36.

Je zřejmé, že tato reforma zaměřená na podporu zemědělství šetrného k životnímu prostředí a na produkci kvalitních a bezpečných potravin umožní dynamický rozvoj i ekologickému zemědělství.

1. Evropský model multifunkčního zemědělství

Evropská unie se v důsledku posledního rozšíření stala největším světovým producentem, vývozcem a dovozcem zemědělských produktů.