Management MO

b) Psychologicko-sociální management (škola)

- začátek rok 1924 (experiment)
- zkoumal vliv nehmotné stimulace na výkon pracovníků
- hlavní úlohu zde hraje člověk
- je zaměřena na nehmotnou stimulaci, která ovlivňuje pracovní výkon

- GEORGE ELTON MAYO

- zabýval se zlepšením vztahů mezi podřízenými a nadřízenými
- zlepšení pracovních podmínek
- doporučoval používání různých pochval
- zakladatel psychologicko-sociální školy

- ABRAHAM MASLOW

- sestavil hierarchicky pyramidu potřeb

Fyziologické potřeby = odměna za vykonanou práci

Bezpečí a jistota = poskytnutí pracovního poměru na dobu neurčitou,
poskytnutí ochranných pomůcek, zajištění bezpečného pracovního
prostředí, prosperita podniku

Společenské potřeby = teambuiding, přímá komunikace

Potřeba uznání = pochvala, úkoly navíc nebo těžší úkoly, povýšení

Seberealizace = školení, vzdělávání

Pokud jsou naplněny všechny potřeby zaměstnance je SPOKOJENÝ!
SPOKOJENÝ ZAMĚSTNANEC = DOBRÝ ZAMĚSTNANEC!

- DOUGLAS MC GREGOR

- teorie lidského chování a motivace
- představil teorii XY (teorie krátkého a dlouhého vodítka)
→ X = zaměstnanec, který má odpor k práci, Y = zaměstnanec s dobrým přístupem k práci

→ k zaměstnanci X doporučoval autoritativní styl vedení
→ k zaměstnanci Y doporučoval demokratický nebo liberální styl vedení
→ X – krátké vodítko, Y – dlouhé vodítko

- TOMÁŠ BAŤA

- tvůrce světového obuvnického impéria
- dobře využíval nástroje marketingu – plakáty, Baťovy ceny
- postavil Baťovy domky pro zaměstnance hned vedle továrny
- zavedl osobní konta pro zaměstnance s výhodnou úrokovou sazbou

→ pro něj zdroj financování
- založil vlastní výrobní síť, propojil výrobu a obchod a vybudoval obchodní domy
- založil Baťovu školu → kvalifikovaní zaměstnanci

2. ETAPA (1933-1974)

• v tomto období byla oddělena pozice manažera od pozice vlastníka

• toto období označujeme jako manažerská revoluce

• 1974 – krize – Ropné šoky

- Škola procesní

• přichází po hospodářské krizi

• tato škola vychází ze závěru Henriho Fayola, který chápe management jako proces a aktivity

manažerů dělí do řady dílčích funkcí

• přínos pro management = rozpracování manažerských funkcí

- Škola systémová

podnik je chápán jako systém, který se skládá z dalších systémů

• Technický subsystém = neživé prvky ve firmě (stroj, automobil)

• Sociální subsystém = živé prvky ve firmě (pracovníci)

• Socio-technický subsystém = propojení T a S subsystému

• Cílem bylo nalézt optimální podmínky Fungování systému

- Škola kvantitativní

• zavedla počítače do ekonomiky

• výpočty byly složité a byly podvoleny kritice

3. ETAPA (1975 – 90. léta)

• hledalo se východisko z krize

• zvyšovala se spolupráce mezi vlastníky, manažery a zaměstnanci

- Škola empirická