řízení podniku a management

1. Taktické plány

• Stanovují konkrétní postupy k realizaci cílů

• Střednědobé (cca 1-2 roky)

• Obvykle se sestavují podle jednotlivých útvarů podniku

• Např. marketingový plán

1. Operativní plány

• Na nejkratší dobu (měsíc, týdny, dny)

• Úkolem je stanovit jednotlivým součástem podniku konkrétní úkoly

• Např. plán prodeje, plán výroby a nákupu, rozpočty N

1. ORGANIZOVÁNÍ

• Aby podnik mohl naplnit cíle, musí svou činnost organizovat

• Úkolem organizování je určit:

• Jak budou organizovány opakované činnosti

• Jak bude organizace (podnik) vnitřně uspořádána

Delegování pravomocí

• Znamená přenesení úkolů nebo přesně vymezených kompetencí na jinou osobu nebo organizační útvar

• Delegují se:

  • Většinou rutinní úkoly nebo práce, které se často opakují

  • Dílčí úkoly v rámci velkého úkolu

Organizační struktury

• Představují vnitřní uspořádání organizace

• Graficky: organizační schéma

• Základní rozdělení organizací:

  1. Úseková struktura

• Organizační jednotky rozděleny podle činností, kterými se firma zabývá

• Dalšími úseky mohou být například úsek personální, marketingový, technický

  1. Výrobková struktura

• Převážně ve firmách, které se zabývají výrobou několika typů výrobků a pro svou práci považují za nejdůležitější dokonalou znalost každého z nich

  1. Regionální struktura

• Využívá se u obchodních firem, které pro svou práci považují za nejdůležitější znalost specifik lokálních trhů

  1. Zákaznická struktura

• Používá se v bankovnictví, základní jednotky jsou sestaveny podle specifických potřeb jednotlivých skupin klientů

Organizační struktury znázorňující rozdělení pravomoci a odpovědnosti:

1. Liniová struktura

• Každý podřízený má jasně přiděleného nadřízeného → příkazy přijímá pouze od něho

• Výhody: jasné kompetence a jednoduché vztahy podřízenosti a nadřízenosti

• Nevýhody: „dlouhé cesty“ mezi řídícími místy → horší komunikace

• Použití: státní správa, případně malé podniky

1. Funkcionální struktura

• Zaměstnanci podléhají několika nadřízeným

• Každý nadřízený je specialistou ve svém oboru → dává příkazy za svůj obor

• Podnik má ředitele a např. výrobního, ekonomického, personálního náměstka

• Výhody: příkazy ze specializovaných kompetentních míst, krátké komunikační cesty, pružnost při řešení problémů

• Nevýhody: konflikty typu „kdo má jakou pravomoc“, nebezpečí rozporuplných příkazů

1. Liniově-štábní struktura

• V této struktuře je zřizován tzv. štáb, který poskytuje podporu vedoucímu

• Štábní útvar – sekretariát, kontrolní, právní …

• Tyto útvary většinou nemají rozhodovací pravomoc

• Štábní pracovníci doplňují liniovou strukturu → platí zásada jediného nadřízeného

• Výhody: jako u liniové struktury, kvalitnější rozhodování

• Nevýhody: konflikty mezi linií a štábem, nebezpečí nekontrolovatelného růstu počtu štábních útvarů