Středověká filosofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
východiskem mu byla víra, protože teprve věřící člověk hledá rozumové zdůvodnění své víry (pokud si náš rozum dokáže myslet něco, nad co si už nelze myslet nic většího, pak to může existovat ve skutečnosti; je to něco, co může existovat mimo náš rozum – tím, nad co si nelze myslet nic většího, je Bůh)
vše, co si myslíme, má reálný základ – pokud existuje pojem Bůh, pak i on je reálný
VILÉM Z CHAMPEAUX
Radikální (extrémní) realista – reálné bytí přísluší jenom obecným pojmům (např. bělost by existovala i bez existence jediné bílé věci)
JAN ROSCELLINUS– nominalista; aplikoval nominalismus na Boží trojici → neexistuje trojjediný Bůh jakožto obecný pojem, nýbrž pouze tři konkrétní osoby (Otec, Syn i Duch svatý), z nichž jsme v naší mysli vytvořili Boha → učení o polyteismu, prohlášen za kacíře
realisté – tvrdili, že obecné pojmy existují, jsou na konkrétních věcech nezávislé, jsou věcné; reálně existují v Boží mysli, ještě dříve, než jsou obsaženy v jednotlivých věcech (podobně jako Platónovy ideje); pojmy (myšlenky, ideje) existují před věcmi = „ante rés“
nominalisté – reálně, objektivně existují pouze jednotlivé předměty a jevy se svými individuálními vlastnostmi; existence pojmu je vázána na existenci věci; pojem je jen jméno (nominalismu – od slova „nóméné“ = jméno); pojmy existují po věcech = „post rés“; obecné pojmy jsou výsledkem abstrahující činnosti lidského myšlení
PIERRE ABÉLARD (1079 – 1142)
Vilém, Jan učitelé Piera
Konceptualista
Poustevník, cesta k papeži
Bibli máme rozumět – spousta přirovnání
navrhl kompromisní řešení ve sporu o univerzália
přijal pozici umírněného nominalismu – kdy pojmy jsou sice jména, ale jména nějak s konkrétními věcmi (jsoucny) souvisejí
samy pojmy nemohou být jednotlivými jsoucny (nebyly by pak obecné), ale přestane-li platit pojem, existuje věc sama
pojmy existují v našem intelektu – v tom je velký dar rozumu, kterého se nám dostalo
bytí věci a ideje v našem rozumu k sobě přilne
mít ideje v mysli – to je práce člověka – tím naplňuje Boží vůli
důležité pro A. je také, že rozum stojí před vírou – rozum bez víry ano, ale víra bez rozumu ne
etika – člověk má správně poznávat, co je dobro a co zlo; člověk má být hodnocen podle toho, co dělá než podle toho, v co věří
konceptualismus (střední cesta) – obecné pojmy existují jako praobrazy – před věcmi, pojmy ve věcech, člověk až za věcmi
„ante res“ – před věcmi
„in rebus“ - člověk
„post res“- člověk v abstrakci
2) vrcholné období (13. stol.)
- návrat k myšlenkám Aristotela
- i arabští a židovští filosofové
- Avicenaa a Aves přinesli zpět Aristotelovy myšlenky
- křížové výpravy – setkávání s idejemi islámskými a židovskými