Středověká filosofie

• východiskem mu byla víra, protože teprve věřící člověk hledá rozumové zdůvodnění své víry (pokud si náš rozum dokáže myslet něco, nad co si už nelze myslet nic většího, pak to může existovat ve skutečnosti; je to něco, co může existovat mimo náš rozum – tím, nad co si nelze myslet nic většího, je Bůh)

• vše, co si myslíme, má reálný základ – pokud existuje pojem Bůh, pak i on je reálný

• VILÉM Z CHAMPEAUX

  • Radikální (extrémní) realista – reálné bytí přísluší jenom obecným pojmům (např. bělost by existovala i bez existence jediné bílé věci)

• JAN ROSCELLINUS– nominalista; aplikoval nominalismus na Boží trojici → neexistuje trojjediný Bůh jakožto obecný pojem, nýbrž pouze tři konkrétní osoby (Otec, Syn i Duch svatý), z nichž jsme v naší mysli vytvořili Boha → učení o polyteismu, prohlášen za kacíře

  • realisté – tvrdili, že obecné pojmy existují, jsou na konkrétních věcech nezávislé, jsou věcné; reálně existují v Boží mysli, ještě dříve, než jsou obsaženy v jednotlivých věcech (podobně jako Platónovy ideje); pojmy (myšlenky, ideje) existují před věcmi = „ante rés“

  • nominalisté – reálně, objektivně existují pouze jednotlivé předměty a jevy se svými individuálními vlastnostmi; existence pojmu je vázána na existenci věci; pojem je jen jméno (nominalismu – od slova „nóméné“ = jméno); pojmy existují po věcech = „post rés“; obecné pojmy jsou výsledkem abstrahující činnosti lidského myšlení

• PIERRE ABÉLARD (1079 – 1142)

• Vilém, Jan učitelé Piera

• Konceptualista

• Poustevník, cesta k papeži

• Bibli máme rozumět – spousta přirovnání

• navrhl kompromisní řešení ve sporu o univerzália

• přijal pozici umírněného nominalismu – kdy pojmy jsou sice jména, ale jména nějak s konkrétními věcmi (jsoucny) souvisejí

• samy pojmy nemohou být jednotlivými jsoucny (nebyly by pak obecné), ale přestane-li platit pojem, existuje věc sama

• pojmy existují v našem intelektu – v tom je velký dar rozumu, kterého se nám dostalo

• bytí věci a ideje v našem rozumu k sobě přilne

• mít ideje v mysli – to je práce člověka – tím naplňuje Boží vůli

• důležité pro A. je také, že rozum stojí před vírou – rozum bez víry ano, ale víra bez rozumu ne

• etika – člověk má správně poznávat, co je dobro a co zlo; člověk má být hodnocen podle toho, co dělá než podle toho, v co věří

• konceptualismus (střední cesta) – obecné pojmy existují jako praobrazy – před věcmi, pojmy ve věcech, člověk až za věcmi

• „ante res“ – před věcmi

• „in rebus“ - člověk

• „post res“- člověk v abstrakci

2) vrcholné období (13. stol.)

- návrat k myšlenkám Aristotela

- i arabští a židovští filosofové

- Avicenaa a Aves přinesli zpět Aristotelovy myšlenky

- křížové výpravy – setkávání s idejemi islámskými a židovskými