Léčiva ovlivňující krevní srážlivost

• urokináza

• proteázový enzym

• nezpůsobuje alergické r

• není antigenní, ale nižší účinnost než u streptokinázy

• podává se i. v. nebo intrakoronárně

Indikace

• plicní embolizace

• trombóza hlubokých žil a při arteriální okluzi

• IM (hlavně látky 2. generace jsou účinnější při rozpouštění koronárního trombu, a tím při obnovení perfúze postižené části myokardu. Při IM musí být trombolytika podána prakticky ihned, aby se omezil rozsah infarktu (do 12 hod od prvních příznaků). Je potřeba si uvědomit, že lýza trombu je tím obtížnější, čím je trombus starší.

• Akutní trombotická cévní mozková příhoda (podat během 3 hod od prvních příznaků)

• k zabránění kr srážení mimo tělní oběh (dialýza)

• tromboembólie – tvoří se v DK – hluboká žilní trombóza, ležící pacienti

• (embolie = termín nadřazený trombóze, uspání tepny, vzduchová bublina, kus tuku, kr sraženina)

• pacienti po operacích chlopně

• pacienti se srdeční arytmií a fibrilací siní

• pacienti s nekompenzovanou hypotenzí a nestabilní AP

KI

• jsou stejné jako u antikoagulancií

• absolutní kontraindikací je aktivní krvácení (pacienti se žal vředy- riziko, že začnou z vředu krvácet, onkologičtí pacienti – zvýšené riziko krvácivosti, hemofylici, trombocytopenie – heparin dlouhodobě zvyšuje riziko ...→ sám sobě do KI)

• relativní kontraindikací je hypertenze a jakékoliv jiné riziko krvácení

• v těhotenství (1. trimestr a konec těhotenství ne – nízkomol. heparin, v 1. trimestru navíc působí jako teratogen)

NÚ

• Krvácení (mírné, ale časté zejména v místě vpichu), pokud závažné, řeší se podáním antifibrinolytik, plazmy nebo koagulačních faktorů

• selektivní fibrinolytika

  • anistreplasa (dlouhý poločas, 90 min, podává se i. v. ve formě bolusu, efektivní u čerstvého IM), saruplasa (podobná urokináze, ale má vysokou afinitu pro fibrin)

Antifibrinolytika

• tlumí nadměrnou fibrinolýzu

• blokují vzájemné interakce mezi plasminogenem a fibrinem

• jsou používána jako přídavné látky při krvácení po chirurgických zákrocích (např. tonzilektomii) nebo při stomatologických zákrocích u hemofiliků

• častým NÚ je nauzea

• řadíme sem kyselinu aminokapronovou, tranexamovou, p-aminomethylbenzoovou, aprotinin

Antiagregační látky

• zabraňují agregaci destiček a tvorbě trombů, které mohou znamenat počátek koronární okluze až vznik IM

• Indikace

  • podávány hlavně v profylaxi arteriální trombózy

    • akutní IM (profylaxe i terapie)

    • koronární angioplastika

    • cévní mozkové příhody (profylaxe i terapie)

• antiagregační terapie musí být zahájena co nejdříve (do 2 hod) po infarktu, aby se snížilo riziko reinfarktu, a aby se snížila mortalita

• obvykle se podávají současně s heparinem

• řadíme sem ASA, dipyridamol, tiklopidin, klopidogrel

• ASA

• Používá se dávce do 100 mg/den

• MÚ spočívá v inhibici COX (netvoří se tromboxan A2 v trombocytech, který za normálního stavu podporuje jejich agregaci), čímž je potlačována agregace trombocytů