Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Generace 90. let 19. století v české literatuře - Česká moderna a buřiči

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (93,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

13. Generace 90. let 19. století v české literatuře –Česká moderna a buřiči Českou literaturu ovlivňují evropské moderní umělecké směry. Nerozvinuly se však naplno, protože u nás stále (do dob NO) silně působí vědomí, že literatura má povinnosti, je odpovědná vůči národu. Přesto se i u nás projevuje pocit krize, zklamání, skepse; dosavadní společenské i umělecké hodnoty jsou odmítány → mnoho názorových střetů, polemik. Vznikají různé skupiny: Starší generace 90. let –Česká moderna – skupina kolem časopisuModerní revue (česká dekadence) Mladší generace 90. let(přelom století) –protispolečenští buřiči Česká moderna - volné sdružení autorů, ale vydali roku 1895manifest České moderny čít 2 s. 156 – sestavili Machar, Šalda; připojili se Březina, Sova, V. Mrštík, Šlejhar aj. - nešlo o jednotný umělecký program, prosazujítvůrčí svobodu, uměleckouindividualitu, osobité pojetí tvorby, neboť oni sami byli právě velkými individualitami = vyhraněnými uměleckými osobnostmi; najdeme mezi nimi symbolistu, impresionistu, naturalistu, ryzího realistu, ale i prolínání různých směrů - co je moderní/modernost si totiž každý vykládal po svém (a není to nic špatného) - manifestem (ale i jinými projevy) se mladá generace zřetelně oddělila od staré, a to nejen v umělecké, ale i v politické a sociální oblasti; - všude požadují modernost, individualitu, což chápali jako vnitřní opravdovost (být hlavně člověkem, ne představitelem směru, strany, vrstvy), dát do díla kus sebe (viz „buď svým, budeš českým“), tj. neprosazují českost, ta přijde sama, když bude člověk sám sebou, svůj. - konkrétní příklady postoje k předcházejícím uměleckým generacím: stavěli se proti lumírovcům (hlavně Vrchlickému) i realistům, navazovali na Havlíčka, vyzdvihli Nerudu, Hálka zase postavili níže. Josef Svatopluk Machar (1864-1942) -kritik, realista - jehomodernostse projevuje v myšlenkové rovině – ta se vyznačuje velkou kritičností - z hlediska umělecké metody, formy jeryzí realista – věcný, konkrétní (tj. ne mlhavé symboly apod., celkově obraznost omezena), strohý, často syrový, neuhlazený, nemelodický, zní spíš tvrdě, verš směřuje k prozaičnosti (spíš jako běžná mluva, přesahy, hovorové prvky) - své kritické postoje a myšlenky dával najevo nejen v poezii, ale i v publicistice (fejetonech, polemikách); má vyhraněné názory, je individualista, je skeptický a kritický jak k vídeňské politice, tak k poměrům u nás – politika, maloměšťáctví, literatura; skeptický i k budoucnosti; - vždy se vyjadřuje otevřeně s neskrývanou kritičností, stroze, racionálně analyzuje situaci, využívá satiry, ironie, sarkasmu, nadsázky, parodie; je útočný, provokativní; - v mnohém nám tedy připomene Havlíčka a Nerudu, je patrné, že jde v jejich stopách, navazuje na ně; Nerudu vyzdvihl, docenil, hlásí se k němu, naopak kritizoval Hálka, Čecha - vyšel z Masarykova okruhu, dlouhá léta úředníkem ve Vídni, ale kontakty s českým prostředím, po vzniku republiky se přiklonil ke krajní pravici, rozešel se s Masarykem Poezie: Lyrika – zároveň politická i osobní, záměrně to spojuje - intimní zpověď (odhaluje své zklamání, deziluze), ale přitom se týká i otázek společenských, politických, uměleckých; nové pojetí politické poezie – místo opěvování prosazovaného kritika odmítaného Confiteor I-III čít 2 s.156 (= vyznání, zpověď) – např. báseňSloky literární Čtyři knihy sonetů čít 2 s.157 – hojně pěstuje sonet, např.Sonet na sklonku století, S. o sobě, S. o dějinách sonetu – proti přehnané zdobnosti a prázdnému vlastenčení Tristium Vindobona (= Žalozpěvy z Vídně) – ve Vídni, udržoval kontakty s domovem, kriticky analyzuje situaci doma (žabomyší spory) Epika – 2 tematické okruhy: ženy – jejich společenské postavení a smutné osudy, obžalovává z toho společnost: Zde by měly kvést růže čít 2 s.158 - veršované povídky Magdaléna– veršovaný román (podobné vyznění jako Kulička od Maupassanta) historická –Svědomím věků (cyklus) – je inspirován cykly od Huga (Legenda věků) a Vrchlického (Zlomky epopeje); skepse k současnosti, jeho pojetí historie založeno na oslavě antiky (V záři helénského sluncečít 2 s159), odmítání křesťanství (Jed z Judey) a obdivu k silným osobnostem (On). Antonín Sova (1864-1928) -impresionista, i symbolista; básník evropské úrovně - senzitivní, citová, intimní lyrika, hlavně přírodní, milostná; melancholická, teskná, zádumčivá; nejvíce se objevuje krajina jižních Čech – jeho rodný kraj - plachý, samotářský člověk Květy intimních náladčít 2 s.162,Z mého kraje čít 2 s. 163 - impresionistické sbírky, přírodní lyrika; podobně jako u Verlaina je krajina líčena jako stav duše – stav duše vkládá do obrazu krajiny; zapojeny všechny smysly; výrazně melodické, básněRybníky, U řek, Olše Ještě jednou se vrátíme čít 2 s.164 - více symbolů, ale snadno pochopitelné; protispolečenské tóny Otokar Březina (1868-1929) -symbolistasvětové úrovně, výjimečný zjev mezi básníky, také mistr eseje - jeho poezie je náročná myšlenkově i formálně, je to lyrika myslitelská, filozofující, tajemná, mystická, vizionářská; - je přesvědčen o existenci něčeho nadpozemského; snaží se navázat kontakt s duchovním, nadpozemským světem; - vždy je velmi subjektivní, abstraktní, dojmová, pocitová; nic popisného, předmětného, objektivního; - symboly a vůbec metaforika, obraznost – bohaté, složité, velká melodičnost, i řetězce metafor (šílenství metafor), oslovuje všechny smysly – plné barev, zvuků; i impresionistické rysy; náboženské (biblické) pojmy; složitá i větná stavba, dlouhá souvětí; - celý jeho život provázen utrpením už od dětství (smrt rodičů); žil v ústraní, mimo kulturní centra (byl učitelem v Nové Říši na Moravě a v Jaroměřicích nad Rokytnou) - 5 sbírek – v nich lze sledovat určitý vývoj, návaznost, jakoby jeho cestu, pouť: Tajemné dálky čít 2 s.159 - vyjadřuje jeho osobní bolesti – ztráta rodičů, samota, předčasně ztracené mládí; báseňMoje matka – z obrovské bolesti (ztráta matky) vyrůstá touha po kontaktu s nadpozemským světem Svítání na západě čít 2 s.160 - název je oxymóron; západ = smrt, kte

Témata, do kterých materiál patří