Meziválečná avantgarda

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)

-patří mezi nejpřednější tvůrce socialistické literatury. Narodil se v učitelské rodině v moravských Biskoupkách u Třebíče. Za studií na třebíčském gymnáziu prošel vlivem Macharovým, Hlaváčkovým, Březinovým, seznámil se s moderními francouzskými básníky. Nejvíc získal z otcovských rad básníka Jiřího Mahena, s nímž se seznámil za krátkého období studia práv v Brně. Byl jedním z organizačních duchů Devětsilu. Svou tvorbou reprezentuje vývoj mezi dvěma válkami.

Poetistické období tvorby:

Most – vyrovnává se s vlivy jiných autorů, Pantomima – výrazem Nezvalovy osobnosti, ovlivnilo i další autory, Podivuhodný kouzelník – autorův lyrický autoportrét, v sedmi zpěvech prochází kouzelník životem, aby jej poznal, pochopil jeho smysl, krásu, dobral se podstaty nikdy nekončícího obnovování, proměnlivosti.

Básně noci – cyklus básní Akrobat, Edison, Podivuhodný kouzelník a dalších

Edison je nezvalovsky osobitým typem polytematické básně, kompozičně připomíná pětidílnou hudební sonátovou formu, do lyrické osnovy občas pronikají epické prvky – útržky příběhů ze života slavného vynálezce Edisona

Tvorba na začátku 30.let:

Signál času: dovětek k básni Edison inspirovaný skutečnou Edisonovou smrtí

Skleněný havelok, Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček – inspirován z cest do Francie a Itálie

Surrealistické období tvorby:

Žena v množném čísle, Praha s prsty deště, Absolutní hrobař, 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (psal pod pseudonymem Robert David) – poslední surrealistické dílo; Nezval se rozešel ze surrealismem a psal verše plné bojového odhodlání proti násilí a válce

Tvorba na konci 30.let: (v těchto sbírkách se vrací k jistotám domova)

Pražský chodec, Matka Naděje, Pět minut za městem (křižovatkou Nezvalovy poezie), Historický obraz – těmito díly vrcholí Nezvalova tvorba 30 let

hra Manon Lescaut – poetická adaptace románu francouzského spisovatele 18.st. A.Prévosta

Tvorba po roce 1945: (poválečná poezie)

Historický obraz, Velký orloj, Stalin: vzdává hold osvoboditelům i průkopníkům nového spol. pořádku

Zpěv míru, Z domoviny (poemy): zbásňuje témata míru a domova, smyslu života i samotné poezie

Křídla, Chrpy a města: dospívá k syntéze avantgardního objevitelství s tou nejlepší básnickou minulosti

Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Z mého života: téma odpovědnosti člověka za své dílo a varování před vznikem války

Vladimír Holan (1905 - 1980) ...čtenářsky nejnáročnější český básník 20. století; narodil se v Praze. Dětství prožil v Bělé pod Bezdězem, kraj Máchův. Studoval na gymnáziu v Praze, po maturitě přijal místo v Penzijním ústavu; od roku 1933 pracoval jako redaktor. Od 40. let se věnoval už jen básnické tvorbě.

Holanova básnická tvorba se projevuje až ve 30. letech (Triumf smrti, Vanutí, Oblouk, Kameni, přicházíš…). Tato lyrika je myšlenkově i jazykově vysoce náročná, a proto čtenářsky nesnadno přístupná. Pod vlivem hrozby války Holanova poezie vystupuje ze svého osamocení a sbližuje se starostmi a obavami českého lidu (Havraním brkem - soubor 4 básnických sbírek z období okupace, Terezka Planetová, Cesta mraku).