Romantismus ve světové a české literatuře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Děj (konflikty) vyplývá z protikladných charakterů hlavních postav. Kontrasty i u každé postavy – např. ošklivý zevnějšek x ušlechtilá duše a naopak (Quasimodo – ošklivý, ale uvnitř ušlechtilý, je schopen oběti a čistých citů; Frollo - učenec, asketa, ale uvnitř pokrytec a ničema; Esmeralda - krásná, hodná, mravně čistá, i když žije uprostřed bídy a nemravnosti)
Bídníci (Ubožáci) – pozdně romantický román, má i realistické prvky (líčení soudobých mravů, kritika společnosti, hrdina se vyvíjí, mění)
Ústřední hrdina románu Jean Valjean je poslán na galeje pro krádež chleba, ale jeho trest se díky pokusům o útěk prodlouží až na 19 let. Po návratu je pro Valjeana velmi důležité setkání s biskupem Myrielem, jenž svou velkorysostí a laskavou péčí přivodí obrat v myšlení bývalého galejníka. Pod nově zvoleným jménem Madeleine se usadí, zbohatne, stane se dokonce starostou. Ujímá se osiřelé dívky Cosetty. Život se začíná komplikovat v okamžiku, kdy se na scéně objevuje bezcitný policista Javert. Když hrozí nevinnému člověku, který je všemi považován za uprchlého trestance Valjeana, trest, pravý Valjean odhalí svou totožnost a posléze je Javertovým přičiněním opět poslán na galeje. Z nich opět uprchne, skrývá se před slídícím Javertem, účastní se dokonce pouličních nepokojů v Paříži r. 1832. Přitom zachraňuje mladého studenta Maria, který miluje Cosettu. Při bojích se rovněž setkává s Javertem, jenž je odsouzen revolucionáři k smrti, ale Valjeanovým zásahem získává opět svobodu. Valjean se s ním setkává ještě jednou, ale Javert nenachází odvahu zatknout muže, který mu dokázal mravní převahu. Vědom si toho, že se mu zhroutila jeho představa o světě, vrhá se dobrovolně do Seiny. Román končí přirozenou smrtí hlavního hrdiny. Děj románu se sice soustřeďuje kolem Valjeana, ale současně jsou rozvíjeny příběhy mnoha dalších postav.
Drama je celkově méně živou a významnou částí jeho díla, tématem většinou vše překonávající láska (dvojice s rozdílným společenským postavením)
Ruy Blas – nejlepší Hugovo drama; láska mezi královnou a sluhou
Stendhal (1783-1842) – (vlastním jménem Henri Beyle)
Někdy bývá považován za realistu, ale je především romantikem. Hrdinové jeho románů jsou mladí ctižádostiví muži, kteří touží po vášnivé lásce a prožívají vzdor vůči době a společnosti, i když jen vnitřní, navenek se přizpůsobují - stávají se pokrytci, pokud se ale i navenek vzbouří, hynou (⇒ to vše jsou rysy romantismu). Avšak mnohé momenty jeho románů, jako např. analýza vztahů ve společnosti či věcná a střízlivá vylíčení dramatických situací, se staly vzorem pro realistické umělce 19. století (⇒ tj. nesou rysy realismu).
Život: Vzdor vůči konzervativnímu otci, v 17 letech přišel do Paříže, vstoupil do Napoleonovy armády. Po Napoleonově pádu žil v Itálii, do Francie se opět vrátil z donucení, protože ho pronásledovala rakouská policie.