Romantismus ve světové a české literatuře

Za příběhem Oněgina je ukryta hluboká reflexe o lidstvu, národě, jedinci na prahu nového století - Oněgin je obrazem muže své doby, romantického skeptika, jenž touží vždy po nedostupném. V ruské literatuře je chápán jako nový literární typ a vžilo se pro něj označení „zbytečný člověk“. Hledá smysl života, má svá velká předsevzetí a cíle, ale není schopen je realizovat. Sobectví a znuděnost mu nedovolují, aby dokázal dát svému životu smysl. Nakonec hledá záchranu před sebou samým u Taťány (už zralé, silné, stále čisté ženy), ale je pozdě, svou šanci již promarnil.

Próza (také romantické i realistické rysy):

Bělkinovy povídky – realistické rysy, o osudech obyčejných lidí, zajímá se o ně, výrazně humanistické dílo, např. povídka Výstřel (Úvod do světa lit. 3 str 50) – vypravěč, mladý důstojník zapadlé posádky, nás seznamuje se záhadným Silviem, vynikajícím střelcem obestřeným mnoha tajemstvími. V ukázce Silvio vysvětluje, proč se vyhýbá soubojům – chce uchránit svůj život, aby se mohl v pravou chvíli pomstít úspěšnému mladému muži, s nímž měl kdysi konflikt. Po letech se vypravěč náhodou při rozhovoru se svým sousedem, bohatým hrabětem, dozví, jak to dopadlo. Hrabě byl totiž tím mužem, kterému se Silvio chtěl mstít. Nevystřelil na něj však, jen jej a jeho ženu vystrašil a odešel.

Piková dáma – klasická romantická psychologická novela, o hráčské vášni, s fantastickým faustovským motivem – touha po penězích a úspěchu, která člověka zničí; opera Čajkovskij;

děj: Heřman, inženýr a důstojník, je posedlý touhou zmocnit se tajemství tří vyhrávajících karet. Aby se vloudil do domu staré hraběnky, naváže milostný poměr s její schovankou. Hraběnka mu prozrazuje ve snu ony tři karty, při nočním setkání s ním však umírá. Heřman na zmíněné karty sází, dvakrát vyhraje velké částky, při třetí sázce se mu však místo esa zjeví piková dáma jako symbol mrtvé hraběnky. Heřman vše prohraje a skončí jako šílenec. Je typem člověka „nové doby“ - ctižádostivý, bezohledný, schopný kalkulovat s lidskými city (oklamal upřímnou dívku).

Kapitánská dcerka – historická novela, dobrodružný příběh, typ prózy W. Scotta, odehrává se na pozadí Pugačovova rolnického povstání v 18. stol.

Boris Godunov – historické drama – tragédie, opera Musorgskij, líčí boje o ruský trůn na přelomu 16. a 17. století: Godunov – car po slabomyslném Fjodorovi x Lžidimitrij – car samozvanec, falešný Dmitrij, další syn Ivana IV. Hrozného, přišel s polsko-litevským vojskem, využil polsko-ruských sporů a nespokojenosti bojarů, nakonec jimi zabit.

Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841)

Básník, prozaik, dramatik; pocházel ze šlechtické rodiny, stal se důstojníkem, svými básněmi (psal již od čtrnácti let) se dostal do konfliktu s carským režimem, 2x ve vyhnanství na Kavkaze; Kavkaz se však stal i zdrojem umělecké inspirace, zemřel v souboji (27 let).