Romantismus ve světové a české literatuře

Máj je tedy dílo myšlenkově moderní. Mácha pochybuje, jako člověk, který hodně ví a hodně přemýšlí, je tedy v dobrém slova smyslu moderní, a přestože (právě proto že) nenachází odpovědi na své otázky a o všem pochybuje, má pořád naději. (srovnání Faust)

V Máchovi nenacházíme jen pesimismus, ale i záblesky naděje a hlavně rozpolcenost mezi tím a neustálé hledání, dotazování, přitom není ateista ani teista - nejspíš panteista (bůh je ve všem, jednota boha a světa).

Básnické (umělecké) prostředky: - formálně moderní dílo; prostředky bohaté, neobvyklé (nové), časté kontrasty (u metaforiky); dosahuje dramatičnosti, plastičnosti,

- využívá zvukových kvalit jazyka – celková hudebnost, melodičnost veršů

- eufonie (libozvučnost) – dociluje se pravidelným opakováním stejných či podobných hlásek: „Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou“ – zakončování částí či celých veršů dvojhláskou; „lhal lásky žel“ - kupení podobně znějících slov

- zvukomalba

- citlivost pro barvy, vnímavost barev (hlavně při zobrazování přírody)

- bohatá metaforika, neobvyklá, mění vžitá pojmenování („večerní máj“ místo obvyklého „májový večer“). Těmito epitety dosahuje jakési iluze magického světa

- epiteta (neobvyklé přívlastky-večerní břeh, jezero hladké),

- hojně využívá kontrastů – země je kolébka i hrob; na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal

- personifikace, oxymóra, přirovnání (planoucí co slzy lásky), básnické apostrofy atd.

- pleonasmus – nadbytečnost (bledé jasno, modravý blankyt)

- vytvořil novočeský jamb (do té doby převládal trochej) – na konce veršů dával jednoslabičné slovo s důležitým významem To způsobuje vzestupnost verše.

Dobové ohlasy na Máj: čít 2 str 28 - vytýkaly mu, že jeho dílo je málo vlastenecké, přitom ale Mácha v textu vyjadřuje svůj vřelý vztah k zemi, i když jinou formou než bylo v té době obvyklé (vlastenectví nebylo na první pohled zřejmé, nebylo přímo vyslovováno); - byla mu vytýkána i hlavní postava = zločinec („To do poezie nepatří“), působí na něj cizí vlivy – např. Byron (rozervanost, skepse, světobol); někteří autoři dokázali ocenit Máchův talent, ale nedokázali to přiznat navenek (např. Tyl); Máchovu velikost jako první odhalil německý Žid Kapper (1842) – Prokop, s. 11

Další díla: prozaická (popř. zlomky dramat)

Obrazy ze života mého – zamýšlený soubor povídek, kratších lyrizovaných próz, stačil realizovat jen dvě:

Večer na Bezdězu – dojmy z cest

Marinka – čít 2 str 28 – Vypravěč, básník Hynek, navštíví v chudé pražské čtvrti Na Františku dívku Marinku, která si oblíbila jeho písně. V bledé, na smrt nemocné Marince, žijící v chudých poměrech, nachází spřízněnou duši. Přes silný citový vztah k ní neodloží Hynek plánovanou pouť do Krkonoš, a když se po měsíci vrátí, je Marinka již mrtvá.