Romantismus ve světové a české literatuře

Vrba – vina: touha zasáhnout do osudu, změnit ho (muž není schopen přijmout rozdvojenou existenci své ženy – v noci žije jako vrba, proto vrbu pokácí), trest: žena v tom okamžiku umírá.

Polednice – trest je neúměrně vysoký, matka potrestána smrtí dítěte za to, že v hněvu a nervozitě na něj přivolala nadpřirozenou bytost - polednici

Vodník – zde se provinění a tresty přímo řetězí a stupňují: na počátku drobné provinění (dcera neposlechla matčino varování a šla k jezeru, přitom u matky se projevuje (pohanská) pověrčivost – pátek, sny), trest přichází prostřednictvím zlé nadpřirozené síly (dívka se stane ženou vodníka a matkou jeho dítěte), další provinění je plodem bezvýchodné, tragické situace, v níž každá volba způsobí tragédii, ať se rozhodne pro návrat k dítěti do vodníkovy říše nebo zůstane u matky ve světě lidí – střet 2 mateřských lásek, vždy to bude tragické; žena tedy neposlechla vodníka (objala matku), nechala se zdržovat matkou a nevracela se na vodníkovu výzvu do jezera, přitom za to trest velmi krutý – vodník zabije dítě (stalo se tak obětí i nástrojem jeho pomsty). Pohanské představy zde naprosto převládají – pověry, víra v nadpřirozené zlé síly, osud nevyhnutelný, nemilosrdný, krutý, neúprosný, i nespravedlivý.

Zlatý kolovrat – vina: zde opravdu zlý úmysl - dívka je brutálně zavražděna svou macechou a sestrou, trest tvrdý, ale spravedlivý, obě potrestány smrtí, dívku nakonec čeká štěstí – inspirace pohádkovými motivy

Dceřina kletba – rozmluva matky s dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit, proklíná svého svůdce i matku

Kytice – přisuzuje národu mateřskou roli; tak jako na hrobě zemřelé matky vyrůstají kvítka, kterými matka zůstává spjata se svými dětmi, tak nové generace jsou spjaty se svým národem prostřednictvím národní lidové poezie; tak jako duše matky se vtělila do mateřídoušky, tak i duše národa se vtělila do lidové poezie a básník z ní uvázal kytici, také pro útěchu

Věštkyně – obrazy z české minulosti vedou k závěru, že osudem je určeno, aby národ věčně žil, tj. že přijde čas, kdy zase ožije, ale je k tomu potřeba síly a statečnosti.

Kytice, Věštkyně (první a poslední) – navazují na lidovou poezii, popř. aktualizují staré pověsti, upomínají na lidovou tvorbu

Poklad, Dceřina kletba – o porušení základního etického vztahu matka - dítě

Svatební košile, Vrba – přeměna člověka: žena ve vrbu, milenec v upírskou duši; konfrontace světa živých a mrtvých

Polednice, Vodník – nadpřirozené bytosti zasahují do porušených etických vztahů

Zlatý kolovrat, Záhořovo lože – pohádkové náměty

Štědrý den – touha znát budoucnost, stane se, co se dívka dověděla – ona se dočká štěstí, druhá dívka, bez viny, do roka zemře, proti ní měla být, ale nedokončena Svatojanská noc (prostřední balady) – téma tajemná roční období