Romantismus ve světové a české literatuře

- rysy romantismu – kontrasty, postavy, jejich dialogy, charaktery, kompozice jako hudebně dramatická skladba s opakujícími se motivy, prolínání žánrů - lyrika + epika, lyrická povídka, děj ustupuje do pozadí, popisování citů, přírody…, mísí se i s prvky dramatu; kontrasty – krása, ušlechtilost, umění x bída, nemoc, smrt = krásná Marinka žije v chudém prostředí, má fortepiano, ví, že brzy zemře, sen x skutečnost

- rysy realismu – popisy, zachycení prostředí, ve kterém Marinka žije

Pouť krkonošská – čít 2 str 29 – básnická lyrická próza, autobiografické rysy, snová historie, tajuplná atmosféra pouti, barvité líčení cesty osamělého poutníka

Křivoklad (= Křivoklát) – 1. díl plánovaného čtyřdílného cyklu próz Kat (měl líčit osudy tajemného kata), nechtěl líčit historii, ale vnitřní tragédii osamoceného člověka; v 1. dílu

zajetí krále Václava IV. a jeho únik, při kterém mu pomáhal i jeho přítel kat, konfrontace obou postav, krále a kata, oba jsou rozervaní, cítí se osaměle, vydědění.

Cikáni – rozsáhlá povídka, nejepičtější dílo, líčí poslední fázi složité rodinné tragédie, hlavní hrdina zjišťuje, že sokem v lásce mu byl jeho vlastní otec, v postavě mladého cikána popsal Mácha údajně sám sebe (skutečná podobizna se nezachovala)

Karel Jaromír Erben (1811 – 1870)

Odlišný od ostatních představitelů 3. etapy NO, veřejného života se spíše neúčastní, skromný, houževnatý, seriózní badatel. Studium práv a filozofie, práce v muzeu a v archivu. Nemoci, starost o zajištění rodiny…

Básník, národopisec (etnograf), sběratel. Dodnes trvalou hodnotu mají pohádky a sbírka balad Kytice. Vědecká činnost je rozsáhlejší, umělecká je významnější.

Etnografie – kulturní historický obor, zkoumá hmotnou i duchovní kulturu národa (obydlí, oděvy, folklór, lidové umění)

Výsledkem vědecké a sběratelské činnosti je několik souborů lidové slovesnosti:

Písně národní v Čechách – rozšířeno na Prostonárodní české písně a říkadla – 2200 písní, 100 prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních

České pohádky – vlastní tvorba, i když inspirovaná lidovou (nedokončil, vydali jiní); i k pohádkám přistupoval jako vědec - národopisec, tj. snažil se rekonstruovat jejich původní podobu, která svědčí o charakteru a duchu národa. Snaží se odkrýt, najít odraz, stopy původních starých mýtů, které byly zakryty přetvářením při ústním předávání. Proto se věnoval hlavně epice. Ovlivněn přístupem Herdera a bratří Grimmů. V námětech, postavách, číslech nacházel alegorie a symboly.

Např.: Dlouhý, Široký a Bystrozraký – mýtus osvobození bohyně léta (princezna) ze zajetí zimy (černokněžník), pomáhá v tom jarní slunce (princ); trojka – symbolizuje, že vše je ve trojí podobě: 3 obruče – vláda nad celým světem: vzduch (dub), země (skála), podzemí (moře); Dlouhý = vítr; Široký = voda; Bystrozraký = země); Tři zlaté vlasy Děda Vševěda; Zlatovláska; Pták Ohnivák a liška Ryška