Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Starověké literatury - maturita

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (107 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

01. – Starověké literatury (počátky písma, Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína, Židé, Řecko, Řím) 3 000 let př. n. l. – 476 n. l. O vzniku literatury jako takové můžeme mluvit ve chvíli kdy vzniklo písmo. Písma ve starověkých literaturách: Mezopotámie – klínové písmo na hliněné tabulky, Egypt – hieroglyfické písmo na papyrech. Přibližně 700 znaků, střídají se zvukové a významové znaky. Dělí se na hieratické (posvátné) a démotické (pro lidi), hebrejská kultura – psaní zleva doprava si uchovali dodnes, Indie – písmo sanskrt, Persie – klínopis, Čína – znakové písmo na hedvábí. 1.stol.n.l – papír, Chetická říše – znalost hieroglyfického písma, Féničané (pobřeží slonoviny) -první abeceda 22 znaků. Převzali ji Řekové, Řecko – Mínojské období – lineární písmo A, Řecko – Mykénské období – lineární písmo B, Římané – písmo přejali od Etrusků. Potom vytvořili latinskou abecedu. 26 liter. Starověké písemnictví vznikalo i v Japonsku, Africe, Americe (mayská literatura, obrázkové písmo). M e z o p o t á m i e Cca 3 500 let před naším letopočtem vzniká v Mezopotámii klínové písmo –Epos o Gilgamešovi – jedná se o nejstarší literární památku na světě. Příběh o tragickém osudu. První skladby o sumerském králi Gilgamešovi se šířily ústně, asi 2 000 l. př. n. k. byly zapsány klínovým písmem, konečná podoba – 12 tabulek, uloženy v Ninive. Epos = epický žánr, rozsáhlá veršovaná skladba, která má obsáhlý, pomalý děj. Objevují se tu tzv. epické šíře (rozsáhlé epizody), většinou líčí hrdinské činy, války, bohatýrské činy, je tu mnoho postav a událostí. E g y p t Vznik hieroglyfického písma (asi 700 znaků) – střídání znaků pro zvuky a pro význam – hieratické (posvátné) a démotické (lidové). Povídka o Sinuhetovi – krátká autobiografická povídka, autorem Sinuhet, vysoký dvorský úředník, který je nucen strávit část života ve vyhnanství. Achnatonův hymnus na slunce Hymnus = chvalozpěv, píseň vznikající na oslavu bohů, hrdinů. Nejčastěji v literatuře egyptské, indické a starořecké. I n d i e 2 000 př. n. l., základem staroindického písemnictví byly védy – posvátné knihy hinduismu, obsahovaly hymny, oslavování přírody, zosobnění přírodních sil. Eposy –Rámájana – hrdinský národní epos o princi Rámovi, který byl nucen žít se svou manželkou ve vyhnanství. Sousta bájných dobrodružství, boje s tajemnými silami, indičtí bohové a démoni, exotická příroda. –Mahábhárata – hrdinský národní epos o soupeření dvou rodin. 200 000 veršů. Líčeny různé bitvy intriky, tragická láska, názory na politiku, filozofii, mravní učení.Zpěv vznešeného – část eposu, která je poučením o mravnosti, nábožensko-filozofická báseň, která je jádrem hinduismu. Kámasútra – kniha o rozkoši, vážné uvedení do milostného života. P e r s i e Cca 7. století př. n. l., území Íránu. Avesta – sbírka náboženských textů – modlitby, mýty apod., právnické texty, básně, lyrické písně. AutoremZaratusthra – kočovný kazatel, zakladatel staroperského náboženství. Č í n a Taoismus (splynutí s přírodou), konfuciánství (mezilidské vztahy), buddhismus… Kniha písní – velká sbírka čínské poezie, podle tradice ji sestavilKonfucius, básně od milostných po sociálně-kritické verše… Konfucius –Hovory. C h e t i t s k á ř í š e Turecko, znali rovněž hieroglyfické písmo. F é n i c i e Sýrie, Libanon. Vytvořili jednu z prvních abeced – 22 znaků, tuto abecedu převzali Řekové a prostřednictvím Etrusků Římané – ti vytvořili latinskou abecedu, dodnes používaná – 26 liter. H e b r e j s k á l i t e r a t u r a Hebrejci – lid, vedená Abrahámem – odešel se svým kmenem z města Uru (Mezopotámie) do Kanenské země (Palestina) – neslavnější král Šalamoun – po jeho smrti rozdělení země na Severní izraelské a Jižní judské království. Bible – řeckybiblia = knihy, nejdůležitější starověká literární památka, původně psaná hebrejsky a aramejsky –Starý zákon. První útržky textů vznikaly v 1. tisíciletí př. n. l. Soubor svatých knih, podle tradice inspirovaných Bohem, soubor knih historických, liturgických textů (texty používané při bohoslužbě), právnických, literárních. Plná podobenství, metafor, alegorií. Nejrozšířenější kniha na světě, přeložena do 1 800 jazyků a dialektů. První překlad do řečtiny – během 70 dnů →septuaginta, ve 3. stol. př. n. l., překlad do latiny =vulgata, do staroslověnštiny (Konstantin a Metoděj) není překlad dochovaný. Nový zákon přeložil do češtiny Jan Blahoslav (součástí Biblé kralické – 1579). Ekumenický překlad – udělený v roce 1979 – mezicírkevní překlad – shodly se na něm církve, které zde existují. Bible je zdrojem inspirace pro světové umění, zvláště v literatuře – Starý zákon → legendy, eposy, biblická dramata ve starověku, 19. století – romantismus, 19./20. století – symbolismus, O. Březina, K. Hlaváček, autoři katolické orientace – J. Deml. – dělí na dvě části –Starý zákon (křesťanské pojmenování), uznáván křesťany i Židy – ti jej nazývají Pentateuch (je tvořen pěti knihami Mojžíšovými) nebo tóra. Druhou částí jeNový zákon, který je uznáván už pouze křesťany. Postupně se Bible měnila, až se ustálila do dnešní podoby která je uznávaná jak katolíky tak evangelíky. –Starý zákon – pět knih Mojžíšových. Genesis (počátek, vznik) – vznik světa a prvních lidí (stvoření, ráj, pokušení, potopa a příběh Noeho, babylónská věž, počátky Izraele, příběhy Abrahama, Izáka, Jákoba a Josefa). Exodus (odchod) – vypráví jak Izraelité, vedeni Mojžíšem opustili Egypt, kde žili v otroctví. Mojžíšovo narození a jeho vyvolení, egyptské rány, přechod Izraelitů přes moře, které přešli řízením Boha suchou nohou, čtyřicetileté putování pouští. Hlavním tématem je uzavření smlouvy mezi člověkem (Mojžíšem) a Bohem tzv.: Desatero – deset přikázání. Text vytesaný do dvou tabulek které dal Bůh Mojžíšovi na hoře Sinaj. Levicitus – obsahuje rituální a kultické předpisy pro kněze (obětní a očistní řády). Z této knihy pochází věta: „Budeš milovat svého bližního jako sebe samotného“. Numeri – historické informace, zvyky Izraelitů. Deuteronomium – Mojžíšovy proslovy které vysvětlují smysl Exodu. Kniha končí požehn

Témata, do kterých materiál patří