Tradiční světová literatura 1. poloviny 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Osudná vejce – Profesor učiní objev, který urychlí růst a vývoj živého plodu. Objedná si exotická hadí vejce k dalším pokusům. Dojde však k záměně a nakonec se vinou neodborného zásahu vylíhnou zrůdní plazi. Ohrožují životy lidí. Jen silný mráz ochrání obyvatele Moskvy před záhubou.
Psí srdce – podařilo se stvořit homunkula (umělý člověk), ale ten ohrožuje nejen svého tvůrce, ale i celé okolí.
historická dramata:
Moliere, Poslední dny (o Puškinovi) – obě o střetu umělce s mocí despoty: Puškin x Mikuláš I.; Moliere x Ludvík XIV. Do těchto her promítl autor svou zkušenost – i on byl celý život vystaven nevyzpytatelnému tlaku zvůle despoty, tj. Stalina.
Mistr a Markétka – román napsán v letech 1928-1940, vydán až 1967 v Paříži (u nás 1969). Bývá řazen k magickému realismu – místo skutečné, postavy magické, nadpřirozené, občas není poznat hranice mezi snem a skutečností. Zdramatizováno, i jako filmy.
Spojuje postupy filozofického, historického a psychologického románu a fantaskní grotesky v nový žánr (nebo styl), který ho proslavil po celém světě (bývá řazen k magickému realismu ve 2. polovině 20. století, přestože dílo vzniklo 1928 – 1940).
Podobenství propojující fantaskní grotesku na ďábelské motivy s faustovským a biblickým tématem a s pronikavou satirou na sovětskou realitu 20. – 30. let 20. století. 3 roviny díla:
reálná – satirický obraz Moskvy a jejího literárního života ve 20. – 30. letech (MASOLIT = Masová organizace literátů)
fantastická – vpád a působení profesora černé magie Wolanda a jeho záhadné družiny (první dvě roviny pojaty, podány groteskně, úzce propojeny)
historicko-filozofická – úryvky z Mistrova románu, který je podobenstvím o Pilátovi a Ješuovi (v jejich dialogu konflikt pravdy a práva)
Děj: V parku spolu diskutují redaktor Berlioz a básník Ivan Bezprizorný o boží existenci. Redaktor mladíkovi vysvětluje, že bůh neexistuje a celé náboženství je jen hloupý přežitek. Snaží se mu vštípit, že v podstatě není důležité zabývat se tím, jaký Ježíš byl, jestli dobrý nebo zlý, ale že jde o to dokázat, že Ježíš jako osobnost vůbec neexistoval a všechno, co se o něm vypráví, že jsou pouhé výmysly, prachobyčejný mýtus. Do diskuse se náhle zapojí jakýsi cizinec. Je překvapen nevírou obou mužů v boha i ďábla a vypráví úryvek příběhu o Kristově ukřižování a pak předpovídá redaktorovu smrt. Redaktor považuje cizince za blázna, rozběhne se k telefonní budce, uklouzne a spadne pod tramvaj, která mu uřízne hlavu. Do písmene se tak vyplňuje cizincova předpověď. Zděšenému básníkovi dochází, že se setkal s ďáblem. Když to vše ohlásí na policii, je považován za blázna a zavřen do léčebny. Zde se setkává se spisovatelem, kterému se říká Mistr. Ten vypravuje básníkovi o osudu své knihy. Jeho román o posledních dnech Ježíše Krista je pošpiněn kritiky, nikdo jej nechce vydat, a tak zdrcený Mistr opouští svou milenku Markétku, jež byla jeho oporou při psaní románu, a uchyluje se do psychiatrické léčebny.