Tradiční světová literatura 1. poloviny 20. století

Erich Maria Remarque (1898-1970)

Patří ke generaci, která se v letech dospívání ocitla na frontách 1. světové války. (Bývá řazen k tzv. ztracené generaci.) Ve 30. letech emigroval do Švýcarska, pak do USA. Čtenářsky velmi oblíbený, vypráví lehce, přirozeně, sympatičtí hrdinové, přitažlivé, napínavé náměty, mají humanistický náboj, ale když přečteme hodně jeho knih, odhalíme jistou šablonovitost, svůj talent rozmělnil do mnoha knih. Hlavní témata: obě světové války, emigrace, tuberkulóza, a samozřejmě přátelství a láska.

Na západní frontě klid – první román (1929) a hned světový úspěch. Osudy vypravěče Pavla Bäumera, který se pod vlivem nacionalistické propagandy a fanatismu svého profesora přihlásil se spolužáky z gymnázia dobrovolně do armády. Prodělává výcvik plný šikanování, zažívá zákopové boje na západní frontě, uvědomuje si nesmyslnost válečného běsnění. Ukazuje se, jaký otřes a degradaci hodnot válka člověku způsobuje, ale také že přináší hodnoty jako přátelství na život a na smrt, nezištná oběť a soudržnost v nebezpečí. Autentická syrovost a až reportážní dokumentárnost vyprávění v ich-formě přechází v závěru do er-formy, v níž je konstatováno, že Pavel padl v říjnu 1918, v den, kdy oficiální zprávy z fronty oznamovaly, že „na západní frontě je klid“.

Cesta zpátky - návrat z války do normálního života, člověk zasažený válkou hledá své místo a smysl života

Tři kamarádi – přátelství 3 mužů a vztah jednoho z nich k ženě, která umírá na TBC

Černý obelisk – Německo po 1. světové válce

Miluj bližního svého; Vítězný oblouk; Noc v Lisabonu - o emigrantech; např. Vítězný oblouk – doktor Ravic plánuje pomstu gestapákovi, který jeho snoubenku dohnal k smrti.

Jiskra života; Čas žít, čas umírat - z koncentračního tábora z 2. světové války

Hermann Hesse (1877-1962)

Ve svých románech a povídkách hledá cestu z myšlenkových a společenských krizí své doby i z krizí osobních (za protinacionalistický článek pronásledován, štván jako vlastizrádce, rozpad manželství, psychoanalytická léčba). V období nejistých duchovních hodnot evropské civilizace si často bere na pomoc myšlení Východu. Ústředním tématem je otázka jak žít v odcizeném světě, v němž se rozpadly klasické humanistické tradice. Proto témata podivínství, osamocení, individuální vzpoury apod. I když je zařazen do tradičního proudu, často z něj vybočuje, lze ho řadit i k moderní próze pro tyto rysy: romantické ladění (Siddhárta), formální novátorství (Stepní vlk), utopie (Hra…). Četba je vždy náročná, vyžaduje soustředěnost. Nositel NC.

Siddhártha - Povídka, romanticky laděné, básnickým jazykem vypráví příběh mladého muže Siddhárthy, který hledá pravdu a smysl života, setkává se i s Buddhou (I Buddhovo původní jméno bylo Síddhárta, než našel pravou cestu, než došel osvícení. Shoda jmen byl možná záměr.) Buddhismus se však nestane Síddhártovým vyznáním (ani autorovým). Dospěje k tomu, že hledat nelze pomocí nějaké nauky, ale osobním úsilím. Moudrosti lze dosáhnout také jen vlastním životem, duchovním úsilím, snahou o hlubokou duchovní aktivitu, o opravdový niterný život. Může pomoci i dnešnímu čtenáři zaujmout stanovisko k povrchnosti a vnějškovosti stylu života.