Tradiční světová literatura 1. poloviny 20. století

Mládí… a Zrání krále Jindřicha IV. - Historické, biografické romány, umělecky zralé, čtenářsky přitažlivé. Jindřich (tolerantní, dokázal ve Francii 16. stol. ukončit náboženské války a nastolit mír) působí jako humanistický vládce × německý fašistický režim.

Thomas Mann (1875-1955)

Buddenbrookové – první román, kterým se stal slavným, uznávaným; sleduje úpadek a zánik bohaté patricijské rodiny.

Josef a bratři jeho - Nejrozsáhlejší dílo. Ze starozákonního příběhu o Josefovi vytvořil humanistické dílo o muži dvakrát zavrženém, který přesto dokáže odpustit a pozitivně uvažovat a konat, o zrání a sebepoznání člověka, o vzájemných vztazích mezi lidmi. Příběh zcivilnil, „zlidštil“ jemnou psychologickou analýzou a ironií. Obohatil tak příběh o tento rozměr. (V SZ příběhu nejsou uváděny žádné psychické pohnutky nebo analýza vztahů mezi bratry; jen kronikářsky zaznamenány události.) Když bratři prodali Josefa do otroctví do Egypta, nešlo jim o to Josefa potrestat, pomstít se mu, ale především chtěli získat otce. Měli pocit, že musí nejprve uvolnit cestu k otcovu srdci, a to i tím, že ho nejprve raní, způsobí mu bolest (ztrátou nejmilejšího Josefa). Josef zase zobrazen, jak v Egyptě dozrává, poznává lépe sám sebe. Vypravěč žije v přítomnosti a zároveň jakoby v minulosti, z obou rovin udržuje kontakt se čtenářem.

Doktor Faustus – Filozoficky pojatý román o životě německého hudebního skladatele, děj je vyprávěn jeho přítelem (humanistickým intelektuálem). Geniální umělec žije jakoby mimo čas a prostor jen pro své umění. Je přesvědčen, že evropská hudba (kultura) se ocitla v hlubokém úpadku. Proto je ochotný přistoupit na cokoli – třeba na smlouvu s ďáblem, pokud mu to přinese tvůrčí sílu. V osamění pak vytváří díla, která popírají předchozí hudební vývoj. Nakonec podlehne šílenství.

Na pozadí příběhu se promítají politické i kulturní dějiny Německa až k nacismu. Souběžně se rozvíjí choroba duše umělce i choroba duše německého národa (tj. všeněmecké šílenství). U obou „chorob“ společné zárodky (velikášství, sebezbožnění, neláska k ostatním), a proto je pro ně všechno (výjimečné schopnosti, výkony, tvorba) jedem.

Mario a kouzelník – Novela o potulném pouťovém kouzelníkovi, který svá vystoupení doprovází nacionalistickými frázemi, siláckým sebepředváděním, šarlatánskou domýšlivostí a práskáním biče → je jasnozřivým předobrazem doby (fašismu), kdy podobní kejklíři (vůdci) hypnotizovali (fanatizovali) davy a nutili je ke slepé poslušnosti. Záhadný, chromý a zlomyslný kouzelník při jednom přestavení uvede do hypnotického spánku mladého číšníka Maria a veřejně ho zesměšňuje (odhalí, zesměšní a zničí jeho tajnou čistou lásku). Když Mario procitne, kouzelníka zastřelí.